Macbeth and Julius Caesar
Macbeth, který má v hlavě vraždu, má vidění.
"Je to dýka, kterou vidím... vidím, ale nemohu se jí dotknout?
Jílec je otočen k mé ruce, ale přesto... Nemohu ji sevřít.
Je to dýka... mysli, která mě má dovést do jeho pokoje.
I když je neskutečná, je podobná té, kterou tasím, abych zpečetil jeho zkázu.".
Vytáhne dýku.
"Musím se pohybovat tiše, aby nikdo neslyšel mé kroky na kameni.
V tichosti pak cestu si razím, o mé přítomnosti se nikdy nedozví...".
Zazvoní zvon.
"Zazní signál, nadešel čas pro Duncana... je to zvonění.
Odcházím... stalo se, posílám ho teď do nebe, nebo... do pekla.".
Vchází do místnosti.
Konec první scény.
