Ojos de Perro Azul / Oči modrého psa

Recenze čtenářů

Sbírka „Ojos de Perro Azul“ představuje rané povídky Gabriela Garcíi Marqueze, které dokládají jeho spisovatelský vývoj. Povídky jsou popisovány jako poutavé a nápadité, ačkoli jim možná chybí humor, který se objevuje v jeho pozdějších dílech. Kniha je vysoce hodnocena pro svou kvalitu a včasné vydání. Někteří čtenáři považují povídky za poněkud pochmurné a obtížné, zejména pro ty, kteří neznají Marquezův styl. Celkově se jedná o doporučenou četbu pro fanoušky jeho díla.

Kvalitně napsané, poutavé a nápadité příběhy, snadné čtení, krásně podané, včasné vydání a cenný historický vhled do počátků Marquezovy kariéry.

Některé povídky jsou ponuré a postrádají humor, pro čtenáře neznalé Marquezova stylu mohou být obtížné a místy mohou působit nesourodě.

(na základě 28 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Ojos de Perro Azul / Eyes of a Blue Dog

Obsah knihy:

Tyto rané povídky Gabriela Garcíi Marqueze byly napsány a vydány v letech 1947-1955, ačkoli knižně vyšly Modré psí oči až v roce 1974, kdy už měl spisovatel za sebou dvě další knihy povídek a čtyři romány, z nichž poslední, Sto roků samoty, mu přinesl první velký mezinárodní úspěch.

Tato kniha obsahuje jeho první slavnou povídku, monolog Isabel sledující déšť v Macondu, dějiště jeho pozdějších děl. Postava Isabel se znovu objeví v jeho prvním románu a téma nekonečně padajícího deště, v jeho osobní verzi univerzální potopy, se nakonec plynule a pružně včlení do Sto roků samoty.

Tato povídka, zařazená do všech antologií latinskoamerických povídek naší doby, byla prvním kamenem oné gigantické stavby, stejně imaginární jako skutečné, která nakonec založí nejmocnější literární prostor v univerzální literatuře naší doby: Macondo.“