Religion in the Secular Age
Co znamená být věřícím pro lidi, jejichž životní podmínky jsou určovány stále více sekularizovaným prostředím? Platí běžné rozlišování mezi vírou a poznáním? Jednadvacet esejů zahrnuje přístupy z různých oblastí humanitních věd. Některé zkoumají postkantovské myšlenky, diskutují mj.
o americkém pragmatismu, M. Buberovi, M. Horkheimerovi, H.
Putnamovi, J.
Habermasovi, Ch. Taylorovi a variantách dekonstrukce, jiné eseje se zaměřují na způsoby, jakými je konflikt mezi agnostiky a hledajícími řešen v amerických literárních dílech, jako např.
ve Fl. O'Connora, W. Percyho, N.
Hawthorna, J. Updikea a v románech zabývajících se pandemií, např. u L.
Wrighta, E. M.
Wisemana a R. Cooka. Historické studie zkoumají prolínání posvátného a světského na americkém Jihu a neoscholastické námitky proti modernitě.
Teologické otázky jsou nově formulovány v esejích pojednávajících o relevanci pluralismu, vztahu náboženského přesvědčení a veřejného mínění, situaci věřících vědců a myšlenkách N.
Frye a M. McLuhana. V neposlední řadě eseje věnují pozornost náboženským aspektům v uměleckých dílech, např.
v ukrajinské poezii, symfoniích G. Mahlera a v televizním pořadu představujícím nové „americké bohy“ globalizace.
