Náboženská svoboda: The Contested History of an American Ideal (Sporné dějiny amerického ideálu)

Recenze čtenářů

Kniha je považována za sofistikované a podnětné zkoumání konceptu náboženské svobody v kontextu dějin USA, zejména ve vztahu ke kolonialismu a budování impéria. Zkoumá, jak byla náboženská svoboda ovlivněna dominantními kulturními předpoklady a jak formovala společenské názory na rasu, identitu a politiku.

Kniha je dobře napsaná, navzdory své akademické povaze přístupná a vybízí ke kritickému myšlení. Zabývá se důležitými historickými příklady, které se vztahují k tématu, poskytuje vhled do politiky USA a je považována za aktuální ve světle současných společenských změn. Je informativní a předkládá komplexní pohled na náboženskou svobodu.

Neposkytuje přímé definice ani diskuse o základních právních pojmech souvisejících s náboženskou svobodou. Některé významné skupiny a příklady jsou zmíněny pouze okrajově, což může u čtenářů vyvolat touhu po komplexnějším pokrytí. Nemusí uspokojit ty, kteří hledají důkladnou právní analýzu.

(na základě 4 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Religious Freedom: The Contested History of an American Ideal

Obsah knihy:

Náboženská svoboda je často prezentována jako nadčasový americký ideál a nezadatelné právo, které se plně zformovalo při založení Spojených států. Tisa Wengerová v této rozsáhlé a brilantně vyargumentované knize tvrdí, že tomu tak prostě není.

Místo toho byly americké představy o náboženské svobodě neustále přetvářeny v rámci živého národního diskurzu - Wengerová jej nazývá „řeč o náboženské svobodě“ -, který nelze oddělit od vyvíjející se rasové politiky a politiky impéria. Wenger ukazuje, že řeči o náboženské svobodě nejčastěji zvýhodňovaly dominantní bělošské křesťanské obyvatelstvo. Současně se na tento ideál odvolávala a nově jej interpretovala celá řada menšinových skupin doma a kolonizovaných lidí v zahraničí, aby bránili sebe a svůj způsob života.

Tímto způsobem ostře zpochybňovaly rasovou a náboženskou exkluzi amerického života. Lidé téměř všech náboženských směrů se dohadovali, diskutovali, vyjednávali a uváděli v život ideál zvaný americká náboženská svoboda a nenápadně přitom proměňovali své vlastní identity a tradice.

Ve světě po 11. září 2001, uvažuje Wenger, je veřejná pozornost věnovaná náboženské svobodě a jejím důsledkům stejně důležitá jako kdykoli předtím.