Hodnocení:
Básnická sbírka Cynthie Manick je oceňována pro svůj krásný jazyk a silnou obraznost, která odráží osobní a kulturní zkušenosti, zejména v souvislosti s černošskou identitou. Recenzenti obdivují emocionální hloubku a bohatost básní, ale konkrétní zápory nebyly v poskytnutých recenzích vyzdviženy.
Klady:⬤ Krásný a silný jazyk
⬤ živá obraznost, která rezonuje ještě dlouho po přečtení
⬤ hluboce osobní a kulturně významná témata
⬤ ukazuje výmluvnost černošské identity
⬤ bohatě vystižená poezie.
V recenzích nebyly zmíněny žádné konkrétní zápory.
(na základě 3 hodnocení čtenářů)
Blue Hallelujahs
"Cynthia Manick's BLUE HALLELUJAHS nás přivádí k varu jako Koko Taylor 'white-toothed love coils on repeat'. Máme tu evangelium ženské ostrosti, kuchyňským dřezem a horkým hřebenem vyčesaný deník o tom, jak blues brousí do 21. století. Manickovy úvahy o objevování a ztrátách, obdařené schopností doutnat do překvapení a rozvernosti, vás přivedou k "pomalému potlesku pod kůží". Děkujeme za tuto kytici not plnou kostelních varhan a pistolového kouře, paní Manicková. Už ji nepotřebujeme, abychom se dostali na druhou stranu." -Tyehimba Jess.
"Co si pamatujeme, tím se stáváme. Houpací křesla držící matky a 'zvířata, která vykořeňují zemi pro broskve, kosti a hvězdy'. V knize MODRÉ HALELUJAHS se Cynthia Manicková drží toho, co nás přivedlo na druhou stranu. Tohle nejsou věci, které o černoších uslyšíte ve večerních zprávách. Ale zůstávají věcmi, které svírají ruce černochů kolem sebe, když potřebujeme to, co potřebujeme, abychom mohli jít dál. Jsem vděčný této sladké krabičce posvátných slov." - Nikky Finney.
"Mluvčí strašidelné debutové sbírky Cynthie Manick přiznává "lásku k chirurgickému pornu v jednu hodinu ráno". A jedna z raných básní začíná slovy: "Dnes jsem po lokty / v břiše nějakého zvířete // vytahuju srdce a žaludek / pro stůl své matky. V celé básni BLUE HALLELUJAHS přistupuje k aspektům ženského vývoje - od porodu císařským řezem "nohama napřed" až po babiččino napomenutí "vytahovat maso / z krku, ne z břicha" - s ostřím v pohotovosti, pohybujícím se od porážky přes operaci až k jakési hluboké jižanské haruspikaci. Ve středu dívčího věku najdeme Obchod s inventářem zděděných hladů. "Je to to, co jí srdce? ' Manicková niterně vykresluje touhu vyhnout se zániku, uniknout z muzea, žít plně ztělesněním své identity ženy, která 'umí / ovládat nůž'." - Lyrae Van Clief-Stefanonová.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)