Recenze čtenářů
Shrnutí:Recenze chválí básnickou sbírku Cynthie Manickové pro její úžasnou obraznost a výmluvné zkoumání černošské identity. Kritici vyzdvihují emocionální hloubku a osobní povahu básní a upozorňují na jejich trvalý dopad na čtenáře.
Klady:⬤ Krásný, sugestivní jazyk
⬤ hluboké, osobní zkoumání černošské identity
⬤ trvalá obraznost
⬤ dobře zpracované básně
⬤ vysoce hodnocené recenzenty.
Zápory:V recenzích nejsou zmíněny žádné konkrétní zápory.
(na základě 3 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Blue Hallelujahs
Obsah knihy:
Poezie. Africká a afroamerická studia. BLUE HALLELUJAHS Cynthie Manick nás přivádějí k varu jako Koko Taylorová "bílé zubaté milostné závity na opakování". Máme tu evangelium ženské ostrosti, kuchyňským dřezem a horkým hřebenem vyčesaný deník o tom, jak blues zabrousilo do 21. století. Manickovy úvahy o objevování a ztrátách, obdařené schopností doutnat do překvapení a rozvernosti, vás přivedou k "pomalému potlesku pod kůží". Děkujeme za tuto kytici not plnou kostelních varhan a pistolového kouře, paní Manicková. Už ji nepotřebujeme, abychom se dostali na druhou stranu. --Tyehimba Jess.
Co si pamatujeme, tím se stáváme. Houpací křesla držící matky a "zvířata, která vykořeňují zemi pro broskve, kosti a hvězdy". V knize MODRÉ HALELUJAHS se Cynthia Manicková drží toho, co nás přivedlo na druhou stranu. Tohle nejsou věci, které o černoších uslyšíte ve večerních zprávách. Ale zůstávají věcmi, které svírají ruce černochů kolem sebe, když potřebujeme to, co potřebujeme, abychom mohli jít dál. Jsem tak vděčný této sladké krabičce posvátných slov. --Nikky Finney.
Autorka strašidelné debutové sbírky Cynthie Manick přiznává "lásku k chirurgickému pornu v jednu hodinu ráno". A jedna z prvních básní začíná slovy: "Dnes jsem po lokty hluboko / v břiše nějakého zvířete // vytahuju srdce a žaludek / pro stůl své matky. V celé básni BLUE HALLELUJAHS se k aspektům ženského vývoje - od porodu císařským řezem "nohama napřed" až po babiččino napomenutí "vytahovat maso / z krku, ne z břicha" - přistupuje s připraveným ostřím a přechází od porážky přes operaci až k jakési hluboké jižanské haruspikaci. Ve středu dívčího věku najdeme Obchod s inventářem zděděných hladů. "Je to to, co jí srdce? ' Manicková niterně vykresluje touhu vyhnout se zániku, uniknout z muzea, žít plně ztělesněním své identity ženy, která 'umí / zacházet s nožem'." - Lyrae Van Clief-Stefanonová.
