Poslední, nedokončený román Amalie Skramové (vydaný v roce 1905 s doslovem Poula Levina) má lehčí tón než její předchozí knihy. Děj se odehrává především na faře v Elvestadu v západním Norsku v 60.
letech 19. století.
Jednoho léta se zde sejde několik mladých lidí a v dialogu mezi nimi vzniká erotické napětí napříč vztahy a konvencemi. Nezištné poblouznění, hluboká touha, platonická láska a komedie - to jsou některé z ingrediencí tohoto románu, v němž naturalistický styl musí ustoupit tomu impresionistickému.
