Tento román vypráví o milostném vztahu Lucie, temperamentní a krásné tanečnice z Tivoli, a Theodora Gernera, váženého právníka z upjaté norské střední společnosti 19.
století. Gerner, který si ji nejprve vydržoval jako milenku, je Luciiným půvabem natolik okouzlen, že se s ní ožení, aby zjistil, že jeho záměr udělat z ní řádnou a skromnou ženu v domácnosti neustále ztroskotává na její nezkrotné smyslnosti a nedostatku vybraného vychování.
To, co z ní dělalo svůdnou milenku, z ní dělá nepřijatelnou manželku. Jeho pokusy řídit její chování postupně přerůstají v tvrdou tyranii, proti níž se ona bouří způsobem, který oběma přináší utrpení a zoufalství. Amalie Skramová, Ibsenova současnice, zde vyjadřuje stejnou kritiku represivních společenských mravů a pokrytectví jako on ve hrách jako Domeček pro panenky a Přízraky, i když hluboce osobním způsobem.
V tomto románu z roku 1888, stejně jako v dalších svých románech, se vášnivě vyjadřuje k dvojímu metru a přispívá tak k velké diskusi o sexuální morálce, kterou se koncem devatenáctého století zabývalo mnoho skandinávských spisovatelů. Zároveň předkládá pozorně sledovaný realistický obraz živého průřezu křesťanské společnosti z přelomu století, od společenských večírků ve vysoké společnosti přes vyprahlé venkovské chalupy až po temné a špinavé činžáky páchnoucí chudobou.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)