Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha se zabývá historií Chicano/a a rasovými problémy ve Spojených státech, zejména se zaměřením na zkušenosti Mexičanů. Mnozí čtenáři ji považovali za čtení, které otevírá oči a je relevantní, zejména pro ty, kteří mají mexické dědictví, ačkoli někteří kritici poukazovali na slabiny v autorových argumentech a historických interpretacích.
Klady:Čtenáři na knize oceňovali její dobře propracovaný obsah, poutavé vyprávění a světlo, které vrhá na složité otázky rasy a identity. Vyzdvihovali ji jako důležitý příspěvek k pochopení chicano/a historie a pro poskytnutí osobních a historických postřehů, které rezonují s mnoha lidmi, zejména hispánského původu.
Zápory:Kritici poukazovali na to, že kniha někdy postrádá nuance a hloubku, nedostatečně se zabývá regionálními rozdíly v historii nebo příliš zobecňuje historická vyprávění. Někteří čtenáři upozorňovali na problémy s logickou koherencí a předpoklady Gómezových argumentů a naznačovali, že kniha sice nabízí cenné postřehy, ale že by jí prospělo důkladnější prozkoumání jejích tezí.
(na základě 9 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Manifest Destinies: The Making of the Mexican American Race
Obsah knihy:
Podívejte se na rozhovor s autorem v pořadu KNME.
V historických záznamech i v lidové představivosti je příběh expanze na západ v Americe v 19. století charakterizován spíše anexí než kolonialismem, spíše otevíráním než dobýváním a spíše osidlováním neobydlených území než vysídlováním stávajícího obyvatelstva.
Na příkladu území dnešního Nového Mexika sleduje Manifest Destinies počátky Mexičanů jako rasové skupiny ve Spojených státech a věnuje zvláštní pozornost proměnám významu rasy a práva v 19. století.
Laura E. G mez zkoumá ústřední paradox rasového statusu Mexičanů, který zahrnuje právní označení Mexičanů jako &#„bílých“ a zároveň jejich sociální postavení jako nebělochů v americké společnosti. Vypráví opomíjený příběh konfliktů, dobývání, spolupráce a soupeření mezi Mexičany, Indiány a Euroameričany, třemi hlavními populacemi regionu, které byly hlavními tvůrci a oběťmi zákonů, jež určovaly, jakou má kdo rasu a jak se k lidem bude podle rasy chovat zákon.
G mezova průkopnická práce - zahrnující obory práva, historie a sociologie - odhaluje, jak se vytváření Mexičanů jako americké rasové skupiny ukázalo být ústředním bodem širšího procesu restrukturalizace amerického rasového řádu od mexické války (1846-48) do počátku dvacátého století. Důraz na vztahy mezi bělochy a černochy v tomto období zastíral významnou roli, kterou v rasové podřízenosti černých Američanů hrála doktrína Manifest Destiny a kolonizace severního Mexika.
