Recenze čtenářů
Shrnutí:V recenzích se na knihu snáší chvála i kritika a uznává se její význam pro pochopení chicano/a historie a složitých rasových vztahů ve Spojených státech.Zatímco mnozí čtenáři ji považují za poutavou, poučnou a relevantní, několik kritik poukazuje na její spletité vyprávění, přílišné zjednodušení historických událostí a nedostatek nuancované analýzy.
Klady:Kniha je velmi poutavá a dobře napsaná a poskytuje důležitý pohled na historii Chicano/a a rasové vztahy v USA. Čtenáři oceňují důkladný výzkum a osobní vyprávění, která obohacují historický kontext. Pro mnohé byla poučná, zejména pokud jde o sociální konstrukty rasy, které utvářejí identity.
Zápory:Kritici poukazují na problémy se strukturou vyprávění a upozorňují na logické skoky a přílišné zjednodušení historických událostí. Někteří se domnívali, že kniha postrádá nuance a dostatečně se nezabývá rozmanitostí regionálních dějin. Kromě toho se objevily obavy z určitých obecných předpokladů, které snižovaly úroveň argumentů.
(na základě 9 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Manifest Destinies: The Making of the Mexican American Race
Obsah knihy:
V historických záznamech i v lidové představivosti je příběh expanze na západ v Americe v 19. století charakterizován spíše anexí než kolonialismem, spíše otevíráním než dobýváním a spíše osidlováním neobydlených území než vysídlováním stávajícího obyvatelstva.
Na příkladu území dnešního Nového Mexika sleduje kniha Manifest Destinies počátky Mexičanů jako rasové skupiny ve Spojených státech a věnuje zvláštní pozornost proměnám významu rasy a práva v devatenáctém století. Laura E. Gmezová zkoumá ústřední paradox rasového statusu Mexičanů, který spočívá v tom, že zákon označuje Mexičany za "bílé" a zároveň je v americké společnosti staví do pozice nebělochů.
Vypráví opomíjený příběh konfliktů, dobývání, spolupráce a soupeření mezi Mexičany, Indiány a Euroameričany, třemi hlavními skupinami obyvatelstva v těchto regionech, kteří byli hlavními tvůrci a oběťmi zákonů, jež určovaly, jaká je rasa a jak s lidmi podle rasy zachází zákon.
Gmezova průkopnická práce - zahrnující obory práva, historie a sociologie - odhaluje, jak se vytváření Mexičanů jako americké rasové skupiny ukázalo být ústředním bodem širšího procesu restrukturalizace amerického rasového řádu od mexické války (1846-48) do počátku dvacátého století. Důraz na vztahy mezi bělochy a černochy v tomto období zastírá významnou roli, kterou v rasové podřízenosti černých Američanů sehrála doktrína Manifest Destiny a kolonizace severního Mexika.
Laura E. Gmezová, rodilá Novomexičanka, je profesorkou práva a amerických studií na Univerzitě Nového Mexika. Je autorkou knihy Misconceiving Mothers: Autorka knihy The Mather Mother: The Legislators, Prosecutors, and the Politics of Prenatal Drug Exposure (Zákonodárci, prokurátoři a politika prenatální expozice drogám).
Ve svém pojednání o roli práva při vytváření mexických Američanů jako rasové skupiny Gomezová přesvědčivě vypráví příběh dobyvatelů manipulujících s podmaněnými. -The Santa Fe New Mexican Gmez si klade za cíl napsat protilátku proti historické amnézii ohledně klíčových událostí devatenáctého století, které daly vzniknout prvním Mexičanům. Gmezová, profesorka práva na Univerzitě v Novém Mexiku, uplatňuje trojí přístup: na dějiny Chicana nahlíží prostřednictvím sociologie, historie a práva, přičemž Nové Mexiko používá jako případovou studii.
Jádrem knihy je myšlenka, že Manifest Destiny nebyla podle Gmeze neutrální politickou teorií. Byla to spíše silná ideologie, která bílým Američanům propůjčovala pocit nároku na zemi a rasové nadřazenosti nad jejími obyvateli.
-La Bloga.
