Recenze čtenářů
Shrnutí:V recenzích na film Lišák Reynard se mísí uznání a kritika. Mnozí čtenáři považují příběhy za poutavé a podnětné, chválí postavu Reynarda a historický význam příběhů. Objevují se však obavy ohledně kvality překladu a někteří čtenáři se domnívají, že obsah je pro mladší publikum příliš názorný.
Klady:⬤ Poutavé a zábavné vyprávění, které slouží jako satira na lidské charakterové vady.
⬤ Silné vykreslení postavy Reynarda jako lstivého a složitého antihrdiny.
⬤ Zachovává historickou relevanci díky vhledu do života a problémů středověku.
⬤ Moderní překlad zpřístupňuje text současným čtenářům.
⬤ Několik čtenářů knihu doporučuje jak dospělým, tak starším dětem kvůli cennému poučení.
Zápory:⬤ Kvalita překladu byla kritizována za to, že postrádá humor a chytrost originálního textu, je popisován jako mnohomluvný a ztrácí svou poetičnost.
⬤ Někteří považují obsah za příliš krvavý nebo nevhodný pro děti, přestože se názory na tento bod různí.
⬤ Některé recenze vyjadřují zklamání nad vysokou cenou knihy vzhledem k její snadné čtivosti.
(na základě 14 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Reynard the Fox: A New Translation
Obsah knihy:
Co mají společného slabý lví král, zarmoucený kohout, hloupý medvěd a jeden opravdu naštvaný vlk? Odpověď zní, že je všechny dostal jeden mazaný lišák jménem Reynard. Lišák Reynard, který původně vznikl v Evropě ve dvanáctém století, je klasickým trikovým příběhem o prohnaném a vesele amorálním lišákovi a jeho četných obětech v říši zvířat, který předznamenal Texe Averyho i Prince a ukázal, že je lepší být chytrý než ctnostný. Avšak tam, kde Princ učil krále, jak manipulovat se svými poddanými, Lišák Reynard ukazoval, jak ve světě nelítostné konkurence mohou chytří poddaní přelstít své vládce i nepřátele.
Na těchto bujarých stránkách Reynard lže, podvádí nebo jí kohokoli a cokoli, s čím se setká, a podvádí mimo jiné kocoura Tyberta, medvěda Bruina a berana Bellina. Reynardova dravá povaha a neustálé "kradení a potulování se" ho nakonec přivedou do konfliktu s dvorem nepříliš vnímavého Lva Šlechtice a brutálního Vlka Isengrima, kde se střetává lstivost s hrubou silou. Na rozdíl od Ezopových zvířecích bajek, které pomocí drobných příběhů učí školáky morálce, využívá lišák Reynard temný a pobuřující smysl pro humor, aby proklel pokrytecké autority "civilizovaného" řádu, když rétoricky brilantní lišák přelstí všechny protivníky tím, že manipuluje jejich bezednou chamtivostí.
Jak v úvodu poznamenává James Simpson, jeden z předních světových znalců středověké literatury, Reynardovy příběhy byly všudypřítomné díky překladům do všech hlavních evropských jazyků a třiadvaceti samostatným vydáním jen v Anglii v letech 1481 až 1700. Navzdory své nesmírné popularitě v té době však toto mozkem přetékající podobenství z velké části zaniklo. Nyní, poprvé po více než sto letech, se verze Lišáka Reynarda z patnáctého století znovu objevuje v tomto svižném překladu.
Mladé i starší čtenáře potěší Reynardovy hrdinské činy, neboť vyniká v sešívání ješitných, nafoukaných a křivorypákových lidí a uniká trestu bez ohledu na to, jak pevná je smyčka. Simpsonův překlad pozdního středoanglického Caxtonova vydání, podtržený novými ilustracemi Edith E. Newmanové, obnovuje tuto klasiku jako součást vitální tradice, která sahá až k Br'er Rabbitovi, Bugs Bunnymu, a dokonce i Itchy & Scratchymu. Jak píše v předmluvě Stephen Greenblatt, Reynard je "zvířecí pohádkovou verzí Homérova Odyssea, muže mnoha lstí", který dokazuje, že ve světě, kde se žere pes, vládne liška.
