L'Art de perdre (Prix litteraire du Monde/Goncourt des lyceens 2017)

Recenze čtenářů

Kniha „L'Art de Perdre“ od Alice Zeniterové představuje složitou historii francouzského kolonialismu a jeho dopad na Alžírsko z pohledu rodiny Harkisů v průběhu tří generací. Zkoumá témata identity, vysídlení a citového zmatku lidí, kteří se ocitli mezi kulturami. Psaní je oceňováno pro svou hloubku a emocionální rezonanci a zároveň čtenáře poučuje o historických souvislostech alžírské války.

⬤ Dobře prozkoumaný a podrobný obraz francouzsko-alžírské historie.
⬤ Poutavé a emotivní vyprávění, které čtenáře spojuje s postavami napříč generacemi.
⬤ Krásný a sugestivní styl psaní, který zachycuje intimní okamžiky.
⬤ Poučí čtenáře o zkušenostech Harkisů a jejich boji s identitou a sounáležitostí.
⬤ Nabízí vhled do složitých témat, jako je trauma, kulturní vyčlenění a osobní identita.

⬤ Některým čtenářům připadal začátek pomalý a plný těžkých válečných témat.
⬤ Styl psaní je sice krásný, ale někdy je popisován jako obyčejný nebo nijak zvlášť nevyčnívající z hlediska francouzského literárního stylu.
⬤ Několik čtenářů zaznamenalo po delším čtení pocit únavy a zpochybnilo tempo a soustředěnost vyprávění.

(na základě 188 hodnocení čtenářů)

Obsah knihy:

Rodné Alžírsko, odkud pochází její rodina, bylo pro Naïmu dlouho jen nezajímavou kulisou. Přesto se zdá, že ve francouzské společnosti zmítané otázkami identity vše ukazuje na její původ.

Ale jakou vazbu může mít k rodinné historii, která jí nikdy nebyla vyprávěna? Její dědeček Ali, obyvatel horského masivu Kabyle, zemřel dřív, než se ho mohla zeptat, proč z něj dějiny udělaly „harkiho“. Její babička Yema by jí možná dokázala odpovědět, ale ne jazykem, kterému by Naïma rozuměla. Co se týče Hamida, jejího otce, který přišel do Francie v létě 1962 v narychlo zřízených tranzitních táborech, ten už o Alžírsku svého dětství nemluví.

Jak přivést zemi zpět z pokraje mlčení? V silném a odvážném románu vypráví Alice Zeniterová o osudech po sobě jdoucích generací rodiny, která je uvězněna houževnatou minulostí mezi Francií a Alžírskem. Tato kniha je však také velkým románem o svobodě být sám sebou, mimo dědictví a intimní či společenské zákazy.