Kritika nových společných míst

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

A Critique of the New Commonplaces

Obsah knihy:

Jacques Ellul - v mnohem méně slavnostní náladě než obvykle - zde rozbíjí politické a sociologické zvyklosti a destruktivně a vtipně ukazuje, jak jejich bezmyšlenkovité přijímání podporuje pokrytectví, samolibost a duševní setrvačnost. Mezi stereotypy myšlení a řeči, které takto rozbíjí, patří například věty jako Nemůžeš jednat, aniž by sis ušpinil ruce, Práce je svoboda, Musíme jít s proudem dějin a Ženy nacházejí svou svobodu (důstojnost) v práci.

Určitý počet těchto starých pil ovládá náš každodenní život. Umožňují nám vzájemně si porozumět a plout v běžném proudu společnosti. Jsou přijímány jako tak jisté, že o nich téměř nikdy nepochybujeme.

Slouží zároveň jako dostatečné vysvětlení všeho a jako svorník v příliš mnoha argumentech. Ellul zkoumá, jakým způsobem nás tato klišé zavádějí a brání nám v samostatném myšlení - a ve skutečnosti nám brání čelit problémům, na které jsou teoreticky zaměřena.

Jsou to nové banality. Stejně jako devatenácté století přineslo mnoho takových commonplaces (jsou zakotveny v Exegese Leona Bloye a Flaubertově Dictionnaire des idees recues), tak i naše století se zabývá vytvářením svých vlastních. To, co Ellul udělal, je, že se zastavil na tak dlouho, aby se na ně mohl pozorně podívat, zaútočit na ně chladným rozumem a nechat je obnažené.

V tomto pozoruhodném dokumentu Ellul sžíravě a nebojácně předkládá pravdy, které jsou často kruté, ale vždy jasné a vášnivé. Představuje hlas inteligence, a přitom je často vtipný a vždy terapeutický ve věcech prvořadé důležitosti.