Kohelet: Úvahy judského knížete: nový překlad a komentář

Původní název:

Kohelet: The Reflections of a Judean Prince: A New Translation and Commentary

Obsah knihy:

Tradicionalističtí komentátoři předpokládají, že autor Koheleta byl člověk s hlubokým náboženským cítěním a že jeho slova, jakkoli mohou být někdy nejasná, odrážejí hluboký náboženský vhled. Mají proto tendenci číst Koheleta jako sérii nedoslovných homilií založených na skrytých významech, které se skrývají v autorových často nepříliš jasných výrazech.

Naproti tomu se zdá, že mnozí moderní komentátoři k němu přistupují jako k literární kuriozitě, s níž se po tisíciletí špatně zacházelo, a neváhají nebo se jen velmi málo zdráhají rekonstruovat, opravovat a doplňovat přijatý hebrejský text podle toho, jak se jim to hodí. Častým výsledkem těchto vědeckých zásahů do starobylého textu jsou překlady, které se často zdánlivě jen málo podobají hebrejskému originálu. Tyto protichůdné přístupy jsou z velké části přímým důsledkem neschopnosti vědců určit autora nebo dobu, kdy žil.

V této práci Sicker přijímá široce opomíjenou tezi, která identifikuje autora biblického díla jako Hyrkána Tobiáše, který žil v době přechodu starověké Palestiny z Ptolemaiovské do Seleukovské říše v roce 198 př. n.

l. a byl po řadu let faktickým vládcem Judska, než byl nucen odejít do exilu a nakonec spáchat sebevraždu. Byl přímo spřízněn s rodinou dědičného velekněze, takže dobře znal obřady a tradice judaismu i helénistickou kulturu, která v době, kdy žil, prostupovala celou oblastí.

V jeho myšlení se proto odrážela směs obojího, přičemž ani jedno z toho neposkytovalo uspokojivé odpovědi na otázky, které si kladl ohledně smyslu života, který vedl, a konce, k němuž ho přivedly okolnosti, které zcela nemohl ovlivnit. Čteme-li biblickou knihu s ohledem na takového pravděpodobného autora, můžeme si mnohé záhady, které se v díle nacházejí, ujasnit, a právě o tom je kniha "Kohelet: Úvahy judského knížete" se o to pokouší.