Hodnocení:
Kniha představuje vědecké zkoumání dějin spásy z židovské perspektivy se zaměřením na novou perspektivu Pavla. Pojednává o židovské soteriologii a obhajuje názor o spravedlnosti ze skutků, který je v rozporu s nedávnými vědeckými výklady. Ačkoli je kniha chválena pro své postřehy a argumenty, zejména pokud jde o list Římanům, některé recenze upozorňují na problémy s formátováním vydání pro Kindle.
Klady:⬤ Nabízí jiný, dobře podložený pohled na dějiny spásy z židovského hlediska.
⬤ Vynikající vědecká práce s dobře upravenou verzí pro Kindle.
⬤ Poskytuje cenné argumenty proti Nové perspektivě na Pavla.
⬤ Obsahuje důležité postřehy k židovské a křesťanské soteriologii.
⬤ Významný příspěvek k teologickým debatám, zejména pokud jde o výklad Pavlových spisů.
⬤ Text může být neohrabaný, s nedůslednými odkazy na osoby a s přehazováním jmen, což snižuje čtivost.
⬤ Problémy s formátem ve verzi pro Kindle, kdy se některé texty objevují zpřeházené nebo useknuté, což ztěžuje důvěryhodnost obsahu v některých částech.
⬤ Některé nejasnosti v argumentech mohou vést k mylným interpretacím autorova postoje k teologickým otázkám, což může čtenáře uvést v omyl.
(na základě 8 hodnocení čtenářů)
Where Is Boasting?: Early Jewish Soteriology and Paul's Response in Romans 1-5
Tato významná práce zpochybňuje platnost "nové perspektivy" na Pavla a židovství. Simon Gathercole pracuje s novými údaji z židovské literatury a nově čte list Římanům 1-5, čímž přináší dalekosáhlou kritiku současného přístupu k Pavlovi a ukazuje novou cestu vpřed.
Na základě podrobného zkoumání minulé generace badatelů o Pavlovi a raném židovství se Gathercoleova práce ubírá dvěma směry. Za prvé ukazuje, že ačkoli rané židovství nebylo skutečně orientováno na legalistickou spravedlnost ze skutků, považovalo poslušnost Zákonu za důležité kritérium při posledním soudu. Na základě této rekonstrukce židovského myšlení a nového čtení listu Římanům 1-5 Gathercole předkládá svůj hlavní argument - že Pavel skutečně bojoval proti židovské perspektivě, která považovala poslušnost Zákonu za možnou i za kritérium ospravedlnění u posledního soudu.
Pavlova odpověď zní, že poslušnost Zákona není kritériem pro poslední soud, protože lidská přirozenost poslušnost Zákona znemožňuje. Na jeho učení o ospravedlnění lze tedy správně nahlížet v židovském kontextu, nicméně do popředí se dostávají i antropologické otázky.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)