13. listopadu 1943 se Jerzy Feliks Urman (známý jako Jerzyk) zabil v domnění, že přijelo gestapo. Bylo mu jedenáct a půl roku. S rodinou se skrýval v Drohobyči během německé okupace východní Haliče, dnes západní Ukrajiny. Rok předtím rodina opustila Stanislawów v důsledku brutálních zátahů a deportací Židů.
Chlapcovi rodiče, strýc a babička válku přežili. Dva měsíce před smrtí si psal deník a zápisky. Anthony Rudolf, Jerzykův bratranec z druhého kolena, vydal tyto texty v roce 1991 v překladu pořízeném z rodinného strojopisu originálu.
Nedávný objev deníku Sophie Urmanové, Jerzykovy matky, vedl Rudolfa k zadání překladu Antonii Lloyd-Jonesové. Ta po porovnání strojopisu a původního rukopisu, který má nyní Rudolf k dispozici, revidovala i dřívější překlad Jerzykova vlastního deníku.
Editor napsal nové úvody a připojil rozsáhlé poznámky ve snaze objasnit složité a problematické otázky. Upozorňuje na konkrétní poznámky a epizody a interpretuje Jerzykovu smrt - jedinou dětskou sebevraždu v rozsáhlém archivu Jad Vašem - nejen jako tragický čin dítěte pod tlakem, ale také jako ušlechtilý a hrdinský čin. Stejně tak vedení deníku, stejně jako u Anny Frankové a dalších ukrývaných dětí, bylo formou vzdoru, příkladem toho, co se začalo nazývat duchovním nebo kulturním odporem.
Kniha obsahuje také další dva Sophiiny texty, svědectví Jerzykova otce a strýce, mapy a rodinné fotografie. Knihu uzavírá Rudolfovo vyprávění o tragické smrti Marka Rothsteina, dalšího bratrance z druhého kolena. Mark byl o několik měsíců mladší než Jerzyk, když zemřel v londýnském East Endu 27. března 1945, během posledního dne náletů V2.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)