Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha přináší sérii rozhovorů s filozofem Pierrem Hadotem, v nichž se zaměřuje na jeho názory na filozofii jako praktický způsob života a zdůrazňuje význam navázání na antické filozofie, zejména stoicismus. Recenzenti obecně chválí Hadotovy hluboké znalosti, schopnost inspirovat čtenáře a podnětný obsah knihy. Některé kritiky však zdůrazňují její akademický charakter a naznačují, že poznatky mohou být méně použitelné pro jednotlivce, kteří nepatří do kategorie „privilegovaných intelektuálů“.
Klady:⬤ Hadotova hluboká znalost a učenost z knihy přímo sálá a poskytuje vhled do různých filosofických tradic.
⬤ Kniha je podnětná a inspirativní a vybízí čtenáře k uplatnění filozofického učení ve svém životě.
⬤ Nabízí jedinečný pohled na filozofii jako na praxi, nikoliv jen jako na teoretickou disciplínu.
⬤ Hadot je uznáván jako vysoce inteligentní a výstižný spisovatel.
⬤ Rozhovory odhalují Hadotovu osobní integritu a vášeň pro filozofii.
Zápory:⬤ Kniha může být obtížná pro začátečníky, kteří neznají Hadotovo dílo nebo filozofické koncepty.
⬤ Někteří čtenáři mají pocit, že je určena především akademickému nebo privilegovanému publiku, takže je méně přístupná široké populaci.
⬤ Zaměření na život v přítomném okamžiku může někomu připadat příliš zjednodušující a ignorující složitost štěstí a naplnění.
(na základě 10 hodnocení čtenářů)
Původní název:
The Present Alone Is Our Happiness: Conversations with Jeannie Carlier and Arnold I. Davidson
Obsah knihy:
Pierre Hadot v této knize s brilantní erudicí a přesností vysvětluje, že pro starověk se filosofie neredukovala na budování teoretického systému: byla to především volba, jak žít svůj život.
Hadot, jeden z nejvlivnějších historiků antické filosofie na světě, umí na příkladu antických filosofů objasnit význam jejich myšlenek pro současný život. V této knize, která je ideálním úvodem k Hadotově odbornější knize Co je antická filosofie?, se dozvíme, že být epikurejcem neznamená pouze myslet jako epikurejec; znamená to osvojit si způsob života, v němž je omezení tužeb podmínkou štěstí.
Podobně být aristotelikem znamená zvolit si život, který zahrnuje kontemplaci, a být kynikem znamená následovat Diogena v jeho odmítání každodenních konvencí a mentality obyčejných lidí. Pokud tolik antických filozofů zakládalo školy, vysvětluje Hadot, bylo to právě proto, že navrhovali, jak žít každodenní život. Dozvídáme se zde, že dějiny filosofie byly něčím víc než jen dějinami diskurzu.
Zakladatelské texty řecké filosofie byly koneckonců zápisky pořízené z ústních cvičení konaných za konkrétních okolností a v konkrétním kontextu, nejčastěji šlo o dialog mezi studenty a konkrétními partnery, kteří chtěli svým studentům osvětlit jejich skutečnou existenci. Nesmírným přínosem této knihy, která také dojemným způsobem sleduje Hadotovu osobní pouť, je připomenout přímým jazykem a četnými příklady to, co teoretická stránka filosofie často maskuje: její životní a existenciální rozměr.
