Je peklo skutečné?

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Is Hell Real?

Obsah knihy:

Peklo je potřeba

Když říkám „učení o pekle“, mám na mysli učení, že ti, kdo nečiní pokání ze svých hříchů a nevěří v Krista, stráví věčnost ve vědomých mukách pod Boží nelibostí. Zde bych chtěl hned na začátku vyjasnit, že peklo není problém. Problémem by byla neexistence pekla. Peklo je potvrzením toho, že Bůh je Bohem spravedlnosti, férovosti, že jedná s lidmi způsobem, který je správný.

Můžeme být v klidu. My, kteří známe Boha, můžeme držet hlavu vztyčenou a klidně procházet tímto bídným světem, ať se děje, co se děje. Bez ohledu na to, jak s námi svět špatně zachází, Bůh přinese dokonalou odplatu a ospravedlnění svým vlastním způsobem a ve svůj čas. Bůh „určil den, kdy bude svět spravedlivě soudit“ (Skutky 17,31).

Peklo je strašné

Zde jsou tři pravdy z Písma:

Peklo prožívá celý člověk. V 5. kapitole Matoušova evangelia Ježíš dvakrát mluví o tom, že do pekla přijde „celé tělo“ člověka (Mt 5,29-30). Na jiném místě nás varuje, abychom se „báli toho, kdo může v pekle zahubit duši i tělo“ (Mt 10,28). Lidé hřeší proti Bohu jak tělem, tak duší; podle toho trpí jeho soudem na těle i na duši.

Peklo je bolestivé. Nový zákon hovoří o pekle jako o místě „okovů chmurné temnoty“ (2 Pt 2,4), místě „muk“ (Lk 16,23) a „úzkosti“ (Lk 16,25).

Peklo je věčné. Když Nový zákon mluví o pekle jako o místě „zkázy“, neznamená to, že ti, kdo jsou v pekle, v určitém okamžiku přestanou existovat, ale že peklo je místem trýzně, chaosu a rozkladu. Proto Pavel mluví o „trestu věčné zkázy“ (2 Te 1,9). Písmo hovoří jasně: peklo je neuhasitelný oheň (Mk 9,48).

Peklo je zasloužené

Zeptejte se sami sebe, co si podle svého přesvědčení - podle toho, čemu skutečně vnitřně věříte - zasloužíte. Není docela snadné sklouznout k myšlence, že si zasloužíme nebe? Že možná nejsme dokonalí,ale nebe se zdá být pro náš život rozhodně vhodnější než peklo? Že jít do pekla by bylo nespravedlivé? Nemáme tendenci srovnávat se s ostatními? Problém je v tom, že dokud se díváme horizontálně, nedíváme se vertikálně vzhůru. A to je pohled, který nám ukazuje, kdo skutečně jsme.

Bůh je dokonale svatý, nesmírně krásný, čistý a zářivý. Není v něm nic ošklivého, krutého nebo pokřiveného. Když se zjevil Izajášovi, serafíni (nádherné andělské bytosti) volali: „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů! „ (Iz 6,3). Nikde jinde v celé Bibli není Bohu věnován takto třikrát opakovaný refrén. Jeho svatost je jeho nejvyšší božství, jeho naprosté božství - všechno, co ho činí jiným než jeho padlé tvory.

Pomyslete na rozdíl mezi oknem a zrcadlem. Obojí jsou kusy skla, stvořené k tomu, aby se na ně člověk díval. Ale oknem se díváme skrz, zatímco zrcadlo odráží a ukazuje nás samotné. Na druhé se přirozeně díváme jako oknem, ale vidět Boha je jako dostat zrcadlo. Vidíme sami sebe. Přestaneme se srovnávat s ostatními lidmi.

Peklu se dá vyhnout

Na rozdíl od všech ostatních náboženství křesťanství neposkytuje návod krok za krokem, co musíme udělat, abychom se vyhnuli peklu; poskytuje nám Spasitele, který prošel peklem místo nás, pokud budeme mít jednoduše pokoru přiznat, že jsme to měli být my. Bible nám nedává kroky, které máme podniknout, ani seznam povinností, které máme splnit, jako by vyhnout se peklu bylo něco jako stavba patrové postele. Bible nám dává Zachránce. „Bůh nás neurčil k hněvu,“ napsal apoštol Pavel skupině věřících, ‚ale k získání spásy skrze našeho Pána Ježíše Krista, který za nás zemřel‘ (1Te 5,9-10). Máme se zhroutit do jeho náruče.

To, o čem hovoříme v této krátké závěrečné části, je dobrá zpráva, nejlepší zpráva, nejúžasnější oznámení, jaké kdy bylo nebo bude v dějinách světa učiněno. Peklu se můžete vyhnout. Každý se může vyhnout peklu. Nebe není pro ty, kdo si ho zaslouží. Je pro ty, kdo činí pokání. Peklo není pro ty, kdo si ho nezaslouží. Je určeno pro ty, kdo se nekájí.

Překvapující překvapení na