Já, Pán a ten druhý podle Pavla a Epiktéta: Teologický význam reflexivního jazyka: Epiktétos: teologický význam reflexivního jazyka

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

The Self, the Lord, and the Other According to Paul and Epictetus: The Theological Significance of Reflexive Language

Obsah knihy:

Tato studie zkoumá vztah mezi jednotlivcem (já), božstvím a ostatními lidmi ve spisech apoštola Pavla a římského stoika Epiktéta. Činí tak na základě zkoumání jednání, které se týká sebe sama a je vyjádřeno zvratnými zájmeny (já, sobě atd. ) v různých typech vět: například „Zkoumej sebe sama“ a „Nepatříš sám sobě“.

Po zasazení tématu do oblasti lingvistiky a starověké řečtiny pak studie zkoumá reflexivní konstrukce v Epiktétových Rozpravách a ukazuje, že reflexivní texty vyjadřují základní aspekty jeho etiky racionálního sebezájmu v napodobování obývaného racionálního božstva. Dále zkoumá 109 reflexivních konstrukcí v Pavlovi, přičemž u každého reflexivního textu uvádí jeho exegezi a následně výsledky syntetizuje.

Pavlovy reflexivní fráze jsou základními výpověďmi jeho teologie a etiky, vyjadřují vzájemně propojenou narativní christologii, narativní apoštolskou identitu a narativní etiku. Nejdůležitějším zjištěním studie je, že pro Epiktéta je starost o druhé racionálním prostředkem k seberealizaci, zatímco pro Pavla je starost o druhé komunitní etikou založenou na příběhu o přebývajícím Kristu a je protikladem vlastního zájmu.