Recenze čtenářů
Shrnutí:Jens Zimmermann ve své knize „Inkarnační humanismus“ zkoumá potřebu křesťansky orientovaného humanismu v sekulárním světě a diskutuje o historických a teologických základech humanismu zakotveného v Bohu. Zimmermann polemizuje se současným sekulárním humanismem a tvrdí, že vede k nelidskosti, a zasazuje se o návrat ke křesťanské tradici, aby byl obnoven holistický pohled na člověka. Kniha je podrobná, intelektuálně bohatá a vyzývá k hlubšímu zapojení víry a kultury.
Klady:Kniha je dobře prozkoumána, podněcuje k zamyšlení a nabízí hluboký filozofický pohled na humanismus z křesťanského hlediska. Zimmermann je chválen za podrobnou analýzu historie a teologie, která čtenáře zapojuje do interdisciplinárních diskusí. Kniha je popisována jako inteligentní a dobře napsaná, což z ní činí cenný zdroj informací pro zájemce o teologickou antropologii a kulturní angažovanost.
Zápory:Pro běžného čtenáře může být kniha příliš akademická a hutná, což může omezit její přístupnost. Některým čtenářům může připadat zatížená poznámkami pod čarou a odbornými odkazy, což z ní činí náročné čtení. Nemusí vyhovovat těm, kteří hledají přímočařejší teologické dílo.
(na základě 3 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Incarnational Humanism: A Philosophy of Culture for the Church in the World
Obsah knihy:
Držitel knižní ceny CCED 2013 Incarnational Humanism v aktualizovaném vydání s novou předmluvou a úvodem. Západ, který opustil své křesťanské kořeny, čelí morální, duchovní a intelektuální krizi.
Už mu zbývá jen málo k udržení jeho odkazu rozumu, svobody, lidské důstojnosti a demokracie. Jens Zimmermann je přesvědčen, že církev má daleko k tomu, aby kapitulovala, ale má příležitost promluvit do této postmoderní situace překvapivé slovo, které má základ v samotném Vtělení, jež se hlásá v křesťanském kázání a eucharistické slavnosti. K tomu je zapotřebí, abychom pro naši dobu znovu získali starokřesťanský humanismus.
Jedině tak bude uznána a zodpovězena obecná poptávka po společném lidství přesahujícím náboženské, denominační a sekulární rozdíly. Inkarnační humanismus tak ukazuje cestu vpřed tím, že ukazuje zpět.
Místo aby se Zimmermann uchyloval k teologickým novotám, čerpá z bohatých zdrojů, které lze nalézt v Písmu a u jeho teologických interpretů od Ireneje a Augustina po de Lubaca a Bonhoeffera. Zimmermann svou obsáhlou studii mistrně uzavírá návrhem výrazně evangelické filosofie kultury.
Tato filosofie chápe souvislost mezi novým lidstvím inaugurovaným Kristem a celým lidstvem. Tímto způsobem podává obraz veřejné služby církve jako svědectví o smíření světa s Bohem.
