Původní název:
Idiots breed Idiots: Why men no longer are created equal
Obsah knihy:
Autor předkládá knihu s velmi provokativním názvem, která je nesmírně důležitá pro pochopení současného vývoje především v západním světě. Niklas Hageback v knize Idioti plodí idioty popisuje historii eugeniky a to, jak se události, které se po druhé světové válce "už nikdy neměly opakovat", ve skutečnosti dějí stále častěji dnes, a to prostřednictvím stále dokonalejší prenatální diagnostiky a potratů.
Tyto techniky a metody jsou obecně oceňovány rodiči, kteří tvrdí, že nechtějí, aby jejich děti měly těžké nemoci nebo postižení. Hageback v knize také popisuje socioekonomické pobídky, které existují pro pokračování implicitního eugenického vývoje.
Hagebackův popis představuje nezaujatou diskusi o tématech, která jsou jinak často velmi emotivní a v mnoha případech byla zcela zamlčena, přestože jejich dopad na společnost je významný, ne-li zásadní. Autor opakovaně odkazuje na nejnovější výzkumy k probíraným tématům a každá kapitola je opatřena rozsáhlým seznamem odkazů a poznámek pod čarou.
Hageback shrnuje poznatky o obecné inteligenci měřené jako IQ a ukazuje, jak průměrné IQ v dané zemi koreluje s HDP na obyvatele, úrovní nezaměstnanosti, sociálními dávkami, zdravotní péčí a kriminalitou. A co je možná ještě zajímavější, jak změna průměrného IQ v dané zemi ovlivňuje tyto faktory. Ukazuje, že kognitivně méně náročná zaměstnání jsou nyní automatizována, a diskutuje o socioekonomickém dopadu této skutečnosti na společnost i o demografických důsledcích. Ukazuje, že v současné době dochází ke stále většímu rozdělení mezi skupinami, které lze stále více rozlišovat podle úrovně IQ. Na základě toho, jak dnes společnost vypadá, lze očekávat, že bude pokračovat tendence těchto skupin žít, stýkat se a plodit děti v rámci každé skupiny a také plodit různý počet dětí v závislosti na ekonomických podmínkách jednotlivých skupin. Jak ovlivňuje společnost skutečnost, že "idioti plodí idioty"?
Autor také analyzuje způsob, jakým se společnosti a civilizace v průběhu dějin hroutily, a zvažuje demografické faktory, jako je vliv migrace a porodnosti u skupin s různou průměrnou kognitivní úrovní. V závěru shrnuje diskusi a předkládá otevřenou otázku, zda v současnosti procházíme transformací z Homo sapiens sapiens na Homo economicus. Něco takového ukáže teprve budoucnost...
