Boundaries and Borders in the Post-Yugoslav Space
Rozpad Jugoslávie, doprovázený vznikem nových hranic, paradigmaticky zdůrazňuje význam hranic v procesech společenských změn, krizí a konfliktů.
Ještě více to platí, pokud vezmeme v úvahu násilné praktiky, které se vyvinuly z populistického diskurzu etnicky homogenního ohraničeného prostoru v tomto procesu, k němuž došlo během válek v Jugoslávii v 90. letech.
Zkoumání hranic Jugoslávie není relevantní pouze v kontextu studií balkánského prostoru, ale nastíněné jevy nabývají mnohem širšího významu a mohou být užitečné pro lepší pochopení dynamiky b/uspořádání společenského prostoru, která je tak charakteristická pro naši současnou situaci.
