Deep Mapping
V posledních letech se hodně diskutuje o dopadech "prostorového obratu" v uměleckých a humanitních oborech. Čím dalekosáhlejší tyto dopady jsou, tím širší je i záběr toho, jak by mohly vypadat a skutečně vypadají "prostorověji skloňované" humanitní vědy.
Přestože však šíře vědeckého záběru, kterému můžeme přiřadit prozatímní označení "prostorové humanitní vědy", nepřekvapivě staví do popředí otázky prostoru a místa, otázky času a časovosti jsou stejně tak základem teoretických a praktických zásahů, které posouvají výzkum v této oblasti. Myšlenka "hlubokého mapování", která má jako termín původ v pracích Williama Least Heat-Moona (ale jako myšlenka má "hluboké mapování" mnohem širší - a hlubší - platnost), nachází odezvu napříč výzkumem prostorových humanitních věd obecněji.
Ačkoli nemusí být nutně formulováno v těchto termínech, hloubkové mapování vypovídá o bohatém množství perspektiv, které se v nějaké formě zabývají mapováním nebo pronikáním do vrstevnatého a mnohostranného smyslu pro místo, vyprávění, historii a paměť. Od kvalitativních GIS, přes vývoj literární či filmové geografie, site-specific a umělecké postupy v oblasti performance nebo práci na kulturní paměti a charakterizaci místa až po přístupy, které spadají pod obecnější formu "psychogeografie", zahrnuje hluboké mapování volný soubor směrů a postupů, které dávají plnější výraz tomu, co jsme začali chápat jako "prostorové humanitní vědy".
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)