Hao: Příběhy

Recenze čtenářů

Kniha je sbírkou krásně napsaných povídek, které se zabývají hlubokými tématy mateřství, jazyka a citových zápasů žen v čínském i americkém prostředí. Prózy jsou sugestivní a dojemné, dotýkají se osobních a kulturních zkušeností, které rezonují se čtenáři.

⬤ Krásné a sugestivní psaní, které zprostředkovává hluboké emoce.
⬤ Poutavá témata mateřství, jazyka a kulturní identity.
⬤ Několik výjimečných příběhů, které zanechávají trvalý emocionální dopad, například „Hao“ a „Wenchuan“.
⬤ Vynikající vyprávění, které zachycuje složité zážitky v několika málo slovech.
⬤ Schopnost otevřít čtenářům oči pro neznámé kultury a výzvy.

⬤ Některé příběhy se zdály být náhlé nebo postrádaly rozuzlení, takže čtenáři chtěli víc.
⬤ Témata mohou být příliš těžká a nemusí poskytovat pocit potěšení nebo úniku.
⬤ Ne všechny příběhy jsou stejně silné nebo zapamatovatelné, což vede ke smíšenému čtenářskému zážitku.

(na základě 8 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Hao: Stories

Obsah knihy:

Dlouhý seznam pro medaili Andrew Carnegie Medal for Excellence in Fiction 2022

Neobyčejná debutová sbírka povídek trojnásobné držitelky Pushcartovy ceny sleduje čínské ženy v Číně i ve Spojených státech, které se při překonávání cizích krajin migrace a mateřství obracejí ke znakům a jazykům.

Ye píše skvěle, když rozebírá rozpory v životě a v jazyce. --Javier C. Hernndez, The New York Times

Něžná... Pomalý, ponurý a často elegantní Hao tematicky staví do popředí jazyk... Ye ukazuje, jak slova fungují jako zbraně, útěchy, vzpomínky a nedostatečné - i když někdy krásné - vyjádření záměru. --Tracy O'Neill, The New York Times Book Review.

Snad nejběžnější slovo v čínštině, všudypřítomná slabika, kterou lidé neustále vyslovují a slyší a která má znamenat dobro. Ale co je hao v tomto světě, kde se pálí dobré knihy, odsuzují dobří lidé, podlost se považuje za dobrou vlastnost a násilí za dobré chování? Lidé říkají hao, když jsou jejich oči zkalené podezřením a strachem. Říkají hao, když jsou uvnitř rozervaní.

Příběhy v knize Hao jsou střídavě reflexivní a niterné a zkoumají způsoby, jakými mohou být ženy umlčovány, když se potýkají se sexismem a rasismem, a jak hledají vlastní jazyk, kterým by definovaly své zkušenosti.

V povídce "Zlatá hora" se mladá matka schovává nad vypleněným obchodem během protičínských nepokojů v San Francisku v roce 1877. V knize "Šuplík" si negramotná matka vymýšlí jazyk prostřednictvím kresby. A v knize "Hvězdy" ztrácí studentka po mrtvici schopnost mluvit. Dohromady těchto dvanáct příběhů vytváří znepokojivou, hypnotickou sbírku, která se táhne napříč staletími a v níž jazyk a děti působí zároveň jako pouta a odlévací linie, důvody a nástroje, jak se po traumatu posunout dál. Z této krásné knihy budete odcházet změnění." (Julia Fine, autorka knihy Dům v patře ).