Folsom Street Blues: A Memoir of 1970s Soma and Leatherfolk in Gay San Francisco (Vzpomínky na somu a kožený folk v gay San Franciscu 70. let)

Recenze čtenářů

Kniha Jima Stewarta „Folsom Street Blues“ je živým a nostalgickým vyprávěním o životě homosexuálů v San Franciscu v 70. letech. Najde odezvu u těch, kteří tuto éru zažili, a poskytne poutavý pohled i čtenářům, kteří tuto scénu neznají. Někteří však považují podtitul knihy za zavádějící a mají pocit, že se příliš soustředí na autorovu fotografickou kariéru než na širší „leatherfolk“, který slibuje.

Mnozí čtenáři oceňují krásně popisný styl psaní a autorovu schopnost vyvolat vzpomínky na živou a složitou subkulturu v San Francisku. Knihu lze doporučit pro její historický pohled, emocionální ohlas a poutavé vyprávění, které vystihuje ducha doby. Zároveň je pronikavou poctou minulé éře a životním zkušenostem, které mnozí prožili, ale málokdo si je dokáže plně vybavit.

Někteří recenzenti knize vytýkají zavádějící podtitul, podle něhož se příliš soustředí na autorovu osobní fotografickou kariéru namísto na kožedělnou scénu. Objevují se stížnosti na obtížnou sledovatelnost vyprávění s příliš mnoha jmény a přílišným důrazem na užívání drog. Několika čtenářům také připadalo nudné a měli pocit, že jiné současné memoáry nabízejí poutavější vyprávění.

(na základě 16 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Folsom Street Blues: A Memoir of 1970s Soma and Leatherfolk in Gay San Francisco

Obsah knihy:

Jim Stewart, který přežil Titanic 70. let, napsal skvělé paměti, v nichž odhaluje, jak se z South of Market stala módní čtvrť SoMa v San Franciscu.

Vedl chlípný život surfováním na první vlně osvobození homosexuálů až po HIV a jako spisovatel bez zábran vypráví osobní příběhy o sexu, umění a přátelství během prvního desetiletí osvobození homosexuálů po Stonewallu. Jako truhlář navrhl a postavil sexy interiéry kožených barů na Folsom Street i Fey-Way Studio, první gay uměleckou galerii v San Francisku, kde jako fotograf vystavoval svá díla na stěnách, které postavil. Jako průkopník usazený v SoMa se rychle spřátelil s básnířkou a zpěvačkou Camille O'Gradyovou, hlavní dámou kožené scény na Folsom Street, s držitelem Oscara Robertem Opelem, který byl zavražděn ve své vlastní galerii Fey-Way, se spisovatelem Jackem Fritscherem a fotografem Robertem Mapplethorpem, s malířem Chuckem Arnettem a pornografickým magnátem Davidem Hurlesem a s mnoha dalšími talenty vytvářejícími gay kulturu ve vlivném sanfranciském salonu "Drummer".

Již v roce 1977 publikoval časopis "Drummer" Stewartovy kožené fotografie.

Folsom Street Blues pokračuje v jeho daru slova a obrazu s maniakálními, vtipnými a procítěnými profily skutečných lidí, kteří žili, jako by San Francisco 70. let bylo Berlínem 30.

let. Stejně jako Christopher Isherwood je Stewart kamerou. "Folsom Street Blues" je dokonalým portrétem autora jako mladého muže mezi muži experimentujícími s novými identitami v sexuálním podsvětí během Titaniku sedmdesátých let předtím, než se rozjetá první třída, plující dál, zřítila na ledovec HIV.

Veteráni večírku sedmdesátých let Stewartově humorné nostalgii zatleskají. Mladší čtenáře možná potěší bezpečné nahlédnutí do toho, jak leatherfolk 20. století, tančící na stolech a houpající se na lustrech, pomáhal zakládat a formovat rozmanitost 21.

století. Mějte tuto knihu u postele spolu s knihami Edmunda Whitea "Moje životy", Felice Picana "Jako lidé v dějinách", Jacka Fritschera "Nějaký tanec k zapamatování": A Memoir-Novel of San Francisco 1970-1982", "Secret Historian" Justina Spring, "Just Kids" Patti Smith a "Tales of City" Armisteada Maupina.