Eros a Eris: Láska a svár v řecko-římském světě a mimo něj

Původní název:

Eros and Eris: Love and Strife In and Beyond the Greco-Roman World

Obsah knihy:

Toto vyprávění má tři související záměry. Prvním, a co do objemu diskuse primárním, je uvažovat o řecké a latinské literatuře jako o prizmatu, skrze které lze chápat řecko-římskou civilizaci, avšak specifickou optikou prolínání dvou pojmů, eros (láska) a eris (svár). Ani jeden z těchto zdánlivě protikladných způsobů lidského chování není prezentován bez druhého; oba se opakovaně vzájemně prolínají, od popisu vzniku našeho světa až po různá vlákna epické a lyrické poezie, která nabízejí výpovědi o interakci člověka s bohem, boha s bohem a člověka s člověkem. Začínám tedy Hésiodovou Theogonií a dochovanými homérskými eposy (Iliada a Odyssea), pokračuji řeckou lyrickou, tragickou a komickou poezií - od Sapfó a Pindara přes Aischyla a Sofokla a Eurípida až po Aristofana a Menandra - a následně sleduji, jak se otázka eros/eris dále odehrává v římské poezii, od Lucretia a Vergilia až po plejádu lyrických básníků, k nimž patří Catullus, Tibullus, Propertius a Ovidius na jedné straně a satirici jako Juvenal na straně druhé. Téma se rozehrává v nejvážnějším i nejhumornějším modu.

V kratší diskusi - jakémsi intermezzu - bude zmíněn Platón (konkrétně Symposion) a pojednání o výtvarném umění vyzdvihne několik děl, v nichž je toto téma zvláště dobře zastoupeno, a doplní tak literární vyjádření. Mým záměrem je vyvodit závěry týkající se tohoto aspektu řecko-římské kultury a zároveň si uvědomit rozdíly vlastní řeckému a římskému myšlení, které je vyznačují jako kontinuum i jako vzájemně odlišné.

Třetí složka mého vyprávění, která je jakýmsi rozšířeným epilogem, sleduje téma eros/eris, jak se nadále odehrává v západní literatuře, a naznačuje, že toto téma je jedním z mnoha nástrojů, jimiž západní civilizace staví složitou budovu postavenou na řeckých a římských - a hebrejských biblických (zahrnutých do tohoto epilogu) - základech. Pojednání přesahuje rámec Bible, zahrnuje Chanson de Roland, Dantovu Božskou komedii, Le Cid Pierra Corneilla, Odysseu: pokračování Nikose Kazantsakise, velkolepou současnou báseň nositele Nobelovy ceny Dereka Walcotta Omeros a muzikál West Side Story. Zjednodušeně řečeno - vzhledem k tomu, že jsem v souvislosti s tímto tématem zařadil diskusi o Baghavad Gítě - se ptám, jak by se to vše mohlo šířeji a hlouběji zamyslet nad tím, co je člověk napříč našimi kulturami a civilizacemi, západními i východními.