Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha Alexandra Wolffa Endpapers je hluboce prozkoumané a krásně napsané vyprávění, které zkoumá autorovu rodinnou historii na pozadí nacistického Německa a jeho následků. V knize se mistrně proplétají osobní příběhy a širší historická témata, což podněcuje k úvahám o morálce, odpovědnosti a vlivu minulých rozhodnutí na současnou situaci.
Klady:Kniha je oceňována pro výstižné psaní, důkladný výzkum a emocionální hloubku. Čtenáři oceňují poutavé vyprávění, autorovu schopnost vytvářet dramatické napětí a pronikavé zkoumání rodinné historie a širších společenských témat. Mnozí ji považují za poučnou a aktuální, zejména pokud jde o současné problémy. Díky své komplexnosti a mnohovrstevnatosti vyprávění se kniha stala poutavým čtením vhodným pro knižní kluby a diskuse.
Zápory:Někteří čtenáři měli pocit, že se kniha obtížně kategorizuje a kolísá mezi historií a životopisem. Několik čtenářů považovalo za náročné vžít se do zážitků autorovy rodiny nebo je odrazovalo to, co vnímali jako přílišné sebeobviňování. Navíc složitost rodokmenu může ztěžovat sledování vyprávění, zejména v digitálních formátech. Některé kritiky se soustředily na to, že autorův pohled je elitářský nebo postrádá soucit s širším kontextem utrpení za války.
(na základě 21 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Endpapers - A Family Story of Books, War, Escape and Home (Wolff Alexander (author))
Obsah knihy:
„Pozoruhodné životy v neobyčejné době - strhující a výjimečná literární cesta. Philippe Sands.
„Alexander Wolff se po generaci mlčení s chutí vydává za nevyřčenými příběhy, ať už vedou kamkoli. Claire Messud, Harpers Magazine.
'Stejně strhující jako beletrie, kterou Wolffovi sami vydali, a hluboce působivá.' Newsweek.
V roce 2017 se uznávaný novinář Alexander Wolff přestěhoval do Berlína, aby se ujal dlouho odkládaného úkolu: poznání historie své rodiny. Jeho dědeček Kurt Wolff založil v roce 1910 ve svých třiadvaceti letech vlastní nakladatelství, v němž vydával Franze Kafku, Émila Zolu, Antona Čechova a další, jejichž knihy měli nacisté spálit. V roce 1933 Kurt a jeho žena Helen uprchli do Francie a Itálie a později do New Yorku, kde se jejich knihy včetně Doktora Živaga, Leoparda a Plechového bubínku dostaly k anglicky mluvícím čtenářům.
V Německu mezitím zůstal Kurtův syn Niko, který se narodil z předchozího manželství. Navzdory svému židovskému původu sloužil v německé armádě a skončil v zajateckém táboře, než v roce 1948 emigroval do USA. Jak Alexander lépe chápe život svého mlčenlivého otce, objevuje tajemství, která se do Ameriky nikdy nedostala, a je nucen konfrontovat složitý vztah své rodiny s nacisty.
Toto ohromující vyprávění o rodině, která proplouvá válečnými časy a jejich následky, brilantně evokuje nebezpečí, triumfy a tajemství historie a exilu.
