Ekonomické a filosofické rukopisy z roku 1844

Recenze čtenářů

Kniha je významným dílem, které přináší vhled do marxistické teorie a jejích důsledků pro současné politické a ekonomické systémy. Slouží jako vzdělávací zdroj pro pochopení různých politických názorů, ačkoli se nemusí líbit každému kvůli své akademické povaze a souladu s určitými ideologiemi.

⬤ Poskytuje hluboký vhled do politických a ekonomických teorií
⬤ důležitých pro pochopení marxismu
⬤ podnětná a vzdělávací
⬤ dobře vytištěná a levná.

⬤ Není poutavá pro příležitostné čtenáře
⬤ některými považována za komunistickou propagandu
⬤ kritiky považována za špatnou filozofii
⬤ není lehkým čtením a může být obtížně stravitelná.

(na základě 14 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Economic and Philosophic Manuscripts of 1844

Obsah knihy:

Ekonomické a filosofické rukopisy z roku 1844 (označované také jako Pařížské rukopisy) 1) jsou sérií poznámek, které Karel Marx napsal mezi dubnem a srpnem 1844. Marx je za svého života nepublikoval, poprvé byly vydány v roce 1927 badateli v Sovětském svazu. V prvním rukopise, v němž jsou rozsáhlé citace z ekonomie Adama Smithe, Marx odhaluje svou teorii odcizení, kterou převzal (nikoli beze změn) z Feuerbachovy knihy Podstata křesťanství (1841). Vysvětluje, jak se v kapitalismu stále více lidí spoléhá na "práci", aby se uživili. To znamená, že dříve se lidé mohli částečně spoléhat na samotnou přírodu, pokud jde o jejich "přirozené potřeby".

V moderní společnosti platí, že pokud chce člověk jíst, musí pracovat: jen díky penězům může přežít. Jestliže tedy odcizení pracovníka spočívá v tom, že je "otrokem vůči svému předmětu", je pracovník odcizen dvojnásob: "(za prvé dostává předmět práce, tj. nachází práci, jak se říká: 'Konečně jsem našel práci'), a za druhé dostává prostředky k obživě. Tím vděčí práci) za možnost existovat jednak jako pracovník, jednak jako fyzický subjekt. Poslední stéblo tohoto nevolnictví či poddanství) spočívá v tom, že pouze jeho vlastnost jako dělníka mu dovoluje, aby se nadále zachoval jako fyzický subjekt, a pouze jako fyzický subjekt může být dělníkem." (Srov. Jinými slovy, dělník je odkázán na práci, aby získal peníze a mohl žít.

Ale on prostě nežije, on vlastně jen přežívá, a to jako dělník. Práce slouží pouze k vytváření dalšího bohatství, místo aby dosahovala naplnění lidské přirozenosti.