Dům modrého světla

Recenze čtenářů

Básnická sbírka Davida Kirbyho je proslulá svými živými popisy, humorem a mnohovrstevnatou symbolikou. Čtenáře přitahuje poutavým vypravěčským stylem, díky němuž je přístupná i těm, kteří se poezii obvykle nevěnují. Básně provokují k zamyšlení i smíchu a oslovují široké publikum.

Živé popisy, humor, přístupné i pro čtenáře, kteří se veršů stydí, vrstevnatá symbolika, poutavé vyprávění, podněcující k zamyšlení, zábavné, rychlé čtení.

Některým čtenářům může obsah připadat příliš rozvláčný nebo klikatý.

(na základě 5 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The House of Blue Light

Obsah knihy:

Dům modrého světla je druhou sbírkou autobiografických "vzpomínkových básní" Davida Kirbyho, který se jako kluk z katolické školy stal dobrým básníkem: "V knize Vzpomínky na hvězdný prach... ti moudří vesmírní mimozemšťané, kteří navštíví Zemi... říkají Woodymu Allenovi), že jestli chce opravdu sloužit lidstvu, / měl by vyprávět vtipnější vtipy - počkat, to je moje povinnost, / myslím, že je to moje veřejná povinnost Protože dříve nebo později / se všichni obrátíme vzhůru nohama.".

Kirby nosí na rukávu srdce i vtip a v dlouhých povídkových básních konfiguruje události, které skutečně nebo zprostředkovaně zažil - jako dítě, dospívající, mladý muž a nyní -, i některé budoucí scény, které si představuje. V Kirbyho básních stejně ožívají literární teoretici Jacques Derrida a Roland Barthes, Little Richard a Muhammad Ali, Herman Melville, James Dickey a Henry James, přátelé, rodina, osobní hrdinové a známí, včetně pařížské dívky Ah Oui a Tige Watleyho Whoah z Baton Rouge.

Stejně jako Walt Whitman i Kirby nabízí mluvčího v první osobě jako zástupce všech ostatních ("Kdo, včetně nás, / ví, co víme a kdy to víme?"), čímž dosahuje v poezii vzácné jednoty a přístupné autenticity. Zábavný dům, "určitě mišmaš", Dům modrého světla je rozkošně zábavná, neuctivá, erudovaná sbírka komentářů vršících se na komentář, která nám přináší "ten jeden prvek, který tak často chybí / v naší citoslovci, tj. překvapení".".

--Tony Hoagland.