V těchto patnácti povídkách James Joyce znovuobjevil umění beletrie a s pomocí svědomitého, mrtvolného realismu zprostředkoval pravdy, které byly zároveň rouhavé i svaté.
Ať už píše o smrti padlého kněze („Sestry“), o malicherných sexuálních a daňových machinacích v povídce „Dva galáni“ nebo o vánočním večírku, na němž vykořeněný intelektuál zjistí, jak málo toho ve skutečnosti ví o své ženě („Mrtví“), Joyce zavádí vyprávění tam, kde ještě nikdy nebylo.
