Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha zkoumá, jak čínská paměť na druhou světovou válku formuje její současnou nacionalistickou identitu a globální roli. Představuje podrobnou analýzu dopadu druhé světové války na čínskou politickou krajinu a její asertivní nacionalismus. Vyprávění zdůrazňuje požadavek Číny na spravedlnost a uznání jejích válečných obětí, což ovlivňuje její dnešní mezinárodní postoj.
Klady:Kniha poskytuje důkladnou historiografii a moderní společenskou a politickou analýzu vyvíjejícího se čínského vyprávění o druhé světové válce. Účinně ilustruje význam války při utváření současné čínské identity a aspirací na globální scéně.
Zápory:Pro některé čtenáře může být kniha příliš akademická, protože se výrazně zaměřuje na vyprávění o druhé světové válce v Číně bez širší perspektivy. Těm, kteří hledají komplexnější pohled, může připadat nudná.
(na základě 3 hodnocení čtenářů)
Původní název:
China's Good War: How World War II Is Shaping a New Nationalism
Obsah knihy:
Kniha roku v kategorii Foreign Affairs.
Kniha roku časopisu Spectator
"Podrobný a fascinující popis toho, jak se strategie čínského vedení vyvíjela napříč epochami... Nejzajímavější je, když zkoumá motivy Pekingu, které ho vedly k tak ambicióznímu přetváření své minulosti.".
-- Wall Street Journal.
"Pronikavé... obratné, strukturované dílo intelektuální historie.".
-- Foreign Affairs.
"Rozsah důkazů, které Mitter shromáždil, je působivý. Argumentace, kterou předkládá o válce, paměti a mezinárodním řádu, je... originální.".
-- The Economist.
"Aktuální pohled na to, jak vzpomínky a představy o druhé světové válce hrají nesmírně důležitou roli v konceptualizacích minulosti a současnosti v současné Číně.".
--Peter Frankopan, The Spectator.
Po většinu své historie se Čína veřejným diskusím o válce proti Japonsku bránila. S rostoucí mocí země se však rozsáhlé přehodnocování válečných let stalo ústředním bodem nového sebevědomí v zahraničí a sílícího nacionalismu doma.
Čínští vědci, povzbuzení reformami za vlády Deng Xiaopinga, začali zkoumat dlouho tabuizované válečné úsilí Guomindangu a zkoumat spolupráci s Japonci a roli Číny v poválečném globálním uspořádání. Dnes muzea, televizní pořady, časopisy a sociální média představují válku jako zakládající mýtus vzestupující Číny, která z ní vychází spíše jako vítěz než jako oběť. Jeden z narativů staví Peking do role tvůrce a ochránce mezinárodního řádu - ctnostného systému, který je nyní podle mnohých v Číně ohrožen Spojenými státy. Radikální přehodnocení vlastní minulosti Čínou je novým zakladatelským mýtem pro národ, který se považuje za předurčený k tomu, aby utvářel svět.
