Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha zkoumá vliv druhé světové války na národní identitu Číny a její globální roli. Zdůrazňuje silné souvislosti mezi válečnými zkušenostmi Číny a její současnou asertivitou. Vyprávění se zaměřuje na to, jak válka formovala čínský nacionalismus a její pohled na spravedlnost a řád v domácím i mezinárodním kontextu.
Klady:Kniha je oceňována za důkladnou historiografii a pronikavou analýzu toho, jak se vyprávění o druhé světové válce v Číně vyvíjelo. Poskytuje podrobné porozumění sebepojetí a aspiracím Číny v moderním světě, díky čemuž je cenná pro ty, kteří se zajímají o globální ambice Číny.
Zápory:Někteří recenzenti považovali knihu za příliš akademickou a úzce zaměřenou na historické vyprávění o druhé světové válce v Číně, což by mohlo být nudné pro čtenáře, kteří hledají širší pohled na toto téma.
(na základě 3 hodnocení čtenářů)
Původní název:
China's Good War: How World War II Is Shaping a New Nationalism
Obsah knihy:
Nejlepší kniha roku podle Foreign Affairs.
Kniha roku časopisu Spectator
Čínští představitelé se kdysi snažili potlačit vzpomínky na krutou zkušenost svého národa během druhé světové války. Nyní oslavují "vítězství" - klíčový základ rostoucího čínského nacionalismu.
Po většinu své historie Čínská lidová republika omezovala veřejnou diskusi o válce proti Japonsku. Byla to zkušenost oběti - a v jejím rámci Mao Ce-tung a Čankajšek bojovali za stejné cíle. Nyní se však s rostoucí mocí Číny význam války mění. Rana Mitterová tvrdí, že přehodnocování let druhé světové války v Číně má zásadní význam pro její nově nabyté sebevědomí v zahraničí a pro rostoucí nacionalismus doma.
Kniha Dobrá válka v Číně začíná u akademiků, kteří toto kdysi tabuizované téma uvedli do širšího diskurzu. Povzbuzeni reformami za vlády Deng Xiaopinga zkoumali válečné úsilí Guomindangu, spolupráci s Japonci a roli Číny při formování globálního řádu po roce 1945. Zájem o válku však nezůstal omezen na vědecké časopisy. Dnes veřejná místa paměti - včetně muzeí, filmů a televizních pořadů, pouličního umění, populárního psaní a sociálních médií - definují válku jako zakládající mýtus vzestupující Číny. Válečná Čína se ukazuje spíše jako vítěz než jako oběť.
Tento posun příběhu vedl k řadě nových pohledů. Jeden z nich rehabilituje Čankajškovo válečné úsilí, minimalizuje krvavé konflikty mezi ním a Maem a snaží se zacelit rány kulturní revoluce. Jiné vyprávění staví Peking do role tvůrce a ochránce mezinárodního řádu, který vzešel z války - řádu, který je dnes podle Číny ohrožen především Spojenými státy. Radikální přehodnocení kolektivní paměti Číny na válku vytvořilo nový základ pro lid, který je předurčen k tomu, aby utvářel svět.
