Do nebezpečné kaple

Recenze čtenářů

Kniha nabízí moderní pojetí artušovské legendy, v níž se mísí novinářská a romantická témata se satirickým nádechem, zaměřuje se na třídní konflikty a zároveň se opírá o prvky humoru a anachronismu. Ke konci obsahuje napínavý děj, v němž vystupují klasické postavy.

Dobře napsané, příjemné vyprávění, poutavá romance, dobré napětí ke konci, humorné a satirické prvky, důkladné seznámení s artušovskou pověstí.

Pro někoho může být matoucí prostředí (směs Velké Británie 50. let a moderních USA), k plnému docenění bude možná potřeba větší duchovní nadhled, menší důraz na lidskou tragiku a psychologickou hloubku.

(na základě 4 hodnocení čtenářů)

Původní název:

To the Chapel Perilous

Obsah knihy:

Raymond H. Thompson ve svém úvodu k prvnímu reprintu tohoto románu z roku 1955 - roku studené války, která začala Bagdádským paktem a skončila oficiálním začátkem války ve Vietnamu - označil příspěvek Naomi Mitchisonové k artušovské tradici za „nejen komiksové mistrovské dílo, ale i průvodce duchovním růstem“.

Toho autorka dosahuje tím, že vychází z vlastních zkušeností novinářky a zkoumá fantastické události kolem krále Artuše a svatého grálu očima dvou mladých reportérů - z konkurenčních novin, s hodnotami a dovednostmi z poloviny dvacátého století -, kteří sledují přelomové události a protichůdné zprávy o hledání grálu. Michael Amey, který je autorem úvodu k tomuto novému vydání, upozorňuje, že její přístup nebyl všeobecně oblíbený u jejích kolegů spisovatelů.

Například Tolkien měl námitky proti tomu, že do knihy zavedla „trpaslíky s fotografickým aparátem“. Sám Amey naznačuje, že Do nebezpečné kaple je ve skutečnosti „výzvou k dobrodružství“, v níž se Mitchisonová vydává „vyprávět příběh o tom, jak se vyprávějí příběhy“.