Divočina do civilizovaných tvarů: Čtení postkoloniálního prostředí

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Wilderness Into Civilized Shapes: Reading the Postcolonial Environment

Obsah knihy:

Tato studie zkoumá, jak jsou postkoloniální krajiny a environmentální problémy zobrazovány v beletrii. Wright vytváří provokativní diskurz, v němž se spojují oblasti postkoloniální teorie a ekokritiky.

Laura Wrightová ve čtyřech tematicky uspořádaných kapitolách zkoumá změny způsobené kolonialismem a globalizací, jak jsou zobrazeny v řadě mezinárodních beletristických děl. Nejprve se zabývá dvěma tradičními orálními historkami převyprávěnými v moderních románech, Zakesem Mdaem v knize Srdce červené (Jižní Afrika) a Ngugim wa Thiong'oem v knize Okvětní lístky krve (Keňa), které se zabývají potenciálně ničivými dopady rozvoje, zejména odlesňováním a nahrazováním původní flóry evropskými odrůdami. Wright pak na příkladu románů J. M. Coetzeeho Hanebnost (Jihoafrická republika), Yanna Martela Život Pí (Indie a Kanada) a Joy Williamsové Rychlí a mrtví (Spojené státy) zkoumá využití zvířat jako metafory pro podmaněné skupiny jedinců. Třetí kapitola se zabývá vodní krizí v Indii prostřednictvím aktivismu Arundhati Royové a jejího románu Bůh malých věcí. Nakonec se Wright věnuje třem románům - Efuru od Flory Nwapy (Nigérie), The Bone People od Keri Hulme (Nový Zéland) a Mother to Mother od Sindiwe Magony (Jihoafrická republika) -, které zobrazují vztah žen k půdě, z níž byly vyvlastněny.

V celé knize Wilderness into Civilized Shapes Wright znovu formuluje otázky týkající se role spisovatele beletrie jako environmentálního aktivisty a mluvčího, souvislostí mezi zvířecí etikou a environmentální odpovědností a potenciálního udržování neokoloniálního rámce založeného na západní komodifikaci a imperialismu založeném na zdrojích.