Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha Russella Jacobyho „Dialektika porážky“ přináší silnou kritiku různých forem marxismu a jejich historického vývoje, zejména západního marxismu, ale vykazuje také nedostatky v obhajobě a v pokrytí současných hnutí. Kniha je chválena za pronikavou analýzu tradičních marxistických osobností a proudů, ačkoli některé oblasti, jako je politická příslušnost některých intelektuálů a nedávný vývoj marxistické tradice, v ní chybí.
Klady:⬤ Silná kritika marxismu, zejména v jeho historickém kontextu.
⬤ Vynikající diskuse o levicovém komunismu a marxistickém humanismu.
⬤ Důkladná analýza osobností, jako jsou Althusser, Gramsci a italská hegelovská tradice.
⬤ Objasňuje rozdíly mezi hegelovskými „historickými“ a „vědeckými“ myšlenkovými směry v marxismu.
⬤ Nejsilnější oddíly se zaměřují na italský marxismus a jeho klíčové aktéry.
Zápory:⬤ Zmatená v obhajobě a v některých směrech postrádá jasnost.
⬤ Slabé pokrytí současných marxistických hnutí a myslitelů, zejména ve Francii.
⬤ Některé diskuse jsou selektivní a opomíjejí významný nedávný historický vývoj.
⬤ Nedostatečně zkoumá důsledky rozdělení a vlivů Frankfurtské školy.
⬤ Neúplné a řízené spíše sympatiemi v rámci akademického kontextu než koherentním politickým rámcem.
(na základě 3 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Dialectic of Defeat: Contours of Western Marxism
Obsah knihy:
Russell Jacoby konstatuje, že jak pro revolucionáře, tak pro kapitalisty není nic úspěšnějšího než úspěch, a žádá nás, abychom znovu prozkoumali poraženého marxismu: neortodoxní marxismus západní Evropy. Autor začíná polemickým útokem na „konformní“ či ortodoxní marxismus, do něhož zahrnuje i strukturalistické školy.
Tvrdí, že kult úspěchu a vědy vyčerpal z tohoto marxismu kritický impuls a že úspěchy ruské a čínské revoluce podnítily mechanické a neplodné napodobování. Poté se obrací k západní alternativě, která nepodlehla kouzlu úspěchu ani nevymazala jedince ve jménu vědy.
Tento západní marxismus se již v devatenáctém století rozcházel s ruským marxismem v interpretaci Hegela a v hodnocení Engelsova ortodoxního marxismu. Autor sleduje vývoj této menšinové tradice a její opozici vůči autoritářským formám politické teorie a praxe.
