Deset dní, které otřásly světem

Recenze čtenářů

Recenze knihy vyzdvihují její přednosti jako poutavého a podrobného vyprávění očitého svědka ruské revoluce, které poskytuje jedinečný pohled a působivé historické postřehy. Čelí však také kritice za neobjektivní líčení, špatné formátování a problémy s čtivostí.

⬤ Poutavé a přesvědčivé vyprávění
⬤ podrobné vyprávění z první ruky
⬤ poskytuje jedinečný pohled na ruskou revoluci
⬤ osvětluje klíčové události a těžký úděl národa
⬤ dobře napsané a informativní.

⬤ Neobjektivní líčení událostí
⬤ špatná kvalita tisku s malým písmem a bez čísel stránek
⬤ může být obtížné číst kvůli spletitému vyprávění a komplikovaným politickým vysvětlením
⬤ působí vyčerpávajícím dojmem, aniž by bylo poutavé.

(na základě 80 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Ten Days that Shook the World

Obsah knihy:

Tato kniha obsahuje historické fotografie z ruské revoluce. John Reed pracoval pro časopis The Masses, který se věnoval socialistické politice, když připravoval reportáž z ruské revoluce.

Ačkoli Reed uvádí, že se v době událostí "snažil vidět události okem svědomitého reportéra, který má zájem na tom, aby byla zaznamenána pravda", v předmluvě uvedl, že "v tomto boji nebyly mé sympatie neutrální" (protože kniha se přiklání k bolševikům a jejich názorům). Kniha Deset dní, které otřásly světem se od svého vydání v roce 1919 setkala se smíšenými ohlasy, které vyústily v širokou škálu kritických ohlasů od negativních až po pozitivní. V době prvního vydání však byla kniha kritikou přijata celkově pozitivně, a to i přes hlasitý nesouhlas některých kritiků s Reedovým politickým přesvědčením.

V roce 2004 se na tomto místě objevil George F. Kennan, americký diplomat a historik, který neměl bolševismus v lásce a je známý především jako "otec zadržování", knihu chválil: "Reedovo líčení tehdejších událostí vyniká nad všechny ostatní soudobé záznamy svou literární silou, pronikavostí a zvládnutím detailů" a bude se na něj "vzpomínat, až budou všechny ostatní zapomenuty".

Kennan v ní viděl "odraz planoucí upřímnosti a čistoty idealismu, který nechtěně vzdává hold americké společnosti, jež ho vytvořila a jejíž zásluhy sám tak špatně chápal". Dne 1.

března 1999 přinesl deník The New York Times zprávu o žebříčku New York University "100 nejlepších novinářských děl", v němž se Deset dní, které otřásly světem, umístilo na sedmém místě.