Deník Sarashiny: Život ženy v Japonsku jedenáctého století

Recenze čtenářů

V recenzích se odráží široká škála názorů na knihu, zejména ve srovnání s jinými díly z období Heian, například s díly Sei Šonagona a Ivana Morrise. Čtenáři oceňují možnost vžít se do prožitků a emocí dívky žijící před tisíci lety, i když někteří považují překlad za nedostatečný ve srovnání s dřívějšími vydáními.

Kniha poskytuje fascinující pohled na život žen v období Heian, díky čemuž je pro moderní čtenáře srozumitelná a emocionálně poutavá. Mnohým se líbí autobiografická forma a její historický význam, který umožňuje propojení napříč časem.

Překlad tohoto vydání je ve srovnání s knihou Ivana Morrise „Jak jsem přešla most snů“ vnímán jako horší, postrádá stejné kouzlo a citlivost. Někteří čtenáři doporučují poohlédnout se raději po použitých výtiscích Morrisova vydání.

(na základě 3 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Sarashina Diary: A Woman's Life in Eleventh-Century Japan

Obsah knihy:

Před tisíci lety se mladá japonská dívka vydala na cestu z divoké východní země do hlavního města. Začala si psát deník, který si psala dalších čtyřicet let a který později v životě sestavila a který její rodině přinesl trvalou prestiž.

Některé aspekty autorčina života a textu působí podivně moderně. Vdala se ve třiatřiceti letech a identifikovala se spíše jako čtenářka a spisovatelka než jako manželka a matka. Nadšená romantickou fikcí psala hojně o deziluzivních ranách, které může realita zasadit fantazii. Deník Sarashiny je portrétem spisovatelky jako čtenářky a zkoumáním síly četby, která formuje očekávání a aspirace člověka.

Jako člověk a autorka se tato spisovatelka svým hlubokým zájmem o buddhistickou víru a praxi stala předzvěstí středověku v Japonsku. Hlavní nit jejího vyprávění sleduje trajektorii od mladického poblouznění romantickou fantazií až po deziluzi z věku a starost o posmrtný život; zároveň však v mnoha pasážích stírá dichotomii mezi literární iluzí a duchovní pravdou. Tento nový překlad zachycuje lyrické bohatství původního textu a zároveň odhaluje jeho jemnou strukturu a ironický význam. Úvod vyzdvihuje poezii v Sarašinově deníku a střetávání básnických pasáží s vyprávěcí prózou, které vnáší do hry metavýznamy. Komentář překladatele nabízí vhled do autorčiny rodiny a světa i do fascinujícího textového odkazu jejího díla.