Demokracie a sociální etika

Recenze čtenářů

V recenzích na knihu Jane Addamsové se mísí ocenění jejích postřehů o demokracii a sociální etice s kritikou kvality a čtivosti vydání. Mnozí recenzenti považují její myšlenky za aktuální i v dnešní době, ačkoli někteří se potýkají se suchým podáním knihy.

Kniha je chválena pro své nadčasové postřehy o demokracii, sociální etice a osudu přistěhovalců. Mnozí považují Addamsové pohled na demokracii jako na způsob života, nikoliv jen jako na politický koncept, za podnětný. Předkládané myšlenky jsou vnímány jako relevantní pro současné problémy, což činí knihu pozoruhodnou pro studenty sociální spravedlnosti. Kniha je navíc k dispozici zdarma nebo za nízkou cenu, což ji činí dostupnou.

Několik recenzentů kritizuje fyzickou kvalitu vydání a upozorňuje na problémy, jako je nedostatek čísel stránek a špatná grafická úprava. Objevují se subjektivní připomínky, že kniha je suchá nebo nudná, přičemž někteří čtenáři mají problém se do textu zapojit. Jiní zmiňují, že některé části knihy působí zastarale, a někteří považují psaný text za nesrozumitelný nebo nudný.

(na základě 16 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Democracy and Social Ethics

Obsah knihy:

Téměř sto let před nástupem "multikulturalismu" předložila Jane Addamsová svou koncepci morálního významu rozmanitosti. Addamsová věřila, že každý člen demokracie má morální povinnost vyhledávat rozmanité zkušenosti a denně se snažit konfrontovat s pohledy ostatních. Morálka musí být vnímána spíše jako společenské než individuální úsilí a demokracie jako způsob života, nikoliv pouze jako základ pro zákony. V opačném případě zůstávají demokracie i etika sterilními, prázdnými pojmy.

V této Addamsové nejstarší knize o etice, kterou zde s obsáhlým úvodem představila Charlene Haddock Seigfriedová, se zamýšlí nad faktory, které brání všem členům společnosti, aby si sami určovali svůj blahobyt. Pozoruje vztahy mezi charitativními pracovníky a jejich klienty, mezi majiteli továren a jejich zaměstnavateli a mezi zaměstnavateli v domácnostech a jejich služebnictvem, identifikuje zdroje třenic a ukazuje, jak může pojetí demokracie jako společenské povinnosti vést k novým, vzájemně prospěšným způsobům chování. Zamýšlí se také nad řádným vzděláním dělníků, nad boji mezi rodiči a jejich dospělými dcerami o protichůdné rodinné a společenské nároky a nad prolínáním politiky s každodenním životem voličů.

"Oblast morálky je oblastí jednání," prohlašuje Addamsová. Nestačí jen pasivně věřit ve vrozenou důstojnost všech lidských bytostí. Spíše je třeba denně pracovat na tom, aby se z osobních vztahů vymýtily rasové, genderové, třídní a jiné předsudky.