Davidovy žalmy: Překlad z řecké Septuaginty

Recenze čtenářů

Celkově kniha představuje krásný a procítěný překlad žalmů od Donalda Sheehana, který je oceňován pro svou oddanost a přístupnost. Existují však určité obavy ohledně redakčních problémů a přesnosti překladu v některých pasážích.

Překlad je krásný a zbožný, vhodný pro osobní i rodinnou bohoslužbu. Je dobře zpracovaný, s atraktivními ilustracemi a zasvěceným úvodem. Žalmy jsou uspořádány pro každodenní pobožnost a text je popisován jako lehce plynoucí, takže je příjemný a důvěrný. Někteří čtenáři jej považují za nejlepší dostupný český překlad, který vystihuje podstatu původních textů.

V překladu se vyskytuje několik redakčních nedostatků, včetně nepsaných zájmen pro Boha, chybějících veršů a občasných chyb v překladu. Někteří čtenáři si všimli, že překlad se místy odchyluje od doslovné přesnosti, a byly zmíněny i některé drobné chyby ve verzi pro Kindle. Kromě toho byla kritizována cena paperbacku, která je vzhledem k počtu stran příliš vysoká.

(na základě 16 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Psalms of David: Translated from the Septuagint Greek

Obsah knihy:

V tomto podání se žalmy opět stávají tím, čím byly pro křesťanské věřící od samého počátku: chvalozpěvem církve.

Zcela jistě zůstávají písněmi Izraele: od jeho nářků až po jásavé výkřiky. Pro křesťanského čtenáře se však stávají také chvalozpěvy proseb a chval, které vyjadřují radost i touhu těch, kdo žijí „v Kristu“...

Zároveň nám jejich samotný jazyk může zprostředkovat ujištění, že Bůh, stejně jako po celá tisíciletí, slyší naši modlitbu a odpovídá na ni bezmezným milosrdenstvím, láskou a soucitem. -z předmluvy otce Johna Brecka Stručný úvodní výklad profesora Sheehana o davidovských kořenech žalmů a poetice chiasmu nás vede k pochopení toho, jak jsou v žalmech v rámci hudební disciplíny lyrického umění drženy ruinující protiklady aktuální zkušenosti: drženy, dokud v ruinách není vidět sám Bůh: viděn a pociťován a ohromně a vděčně milován. Žalmistův svět se nemění, když obrací svou zkušenost k Bohu.

Co se mění, je on sám. To, jak se mění, směřuje k získání samotného Kristova smýšlení, k němuž je povolán každý z nás.