Hodnocení:
Marcel Mauss ve své knize „Dar“ zkoumá složitou povahu obdarovávání v různých kulturách a tvrdí, že všechny dary neznamenají nezištný akt, ale vzájemné závazky. Kniha je všeobecně považována za základní text antropologie a poskytuje hluboký vhled do sociálních vztahů, ekonomiky a kulturních zvyklostí. Je však známá pro svou náročnou čtivost způsobenou hutným akademickým písmem a rozsáhlými poznámkami pod čarou.
Klady:Kniha předkládá převratné myšlenky o ekonomice darů a jejich úloze při vytváření sociálních vazeb; je stěžejním dílem pro studenty antropologie a sociologie. Pro mnoho čtenářů je kniha životně důležitá, poučná a pro pochopení kulturních výměn je nezbytnou četbou. Recenzenti ocenili její dobře prozkoumaný a podnětný obsah, který ilustruje hlubší důsledky obdarovávání přesahující pouhou ekonomiku.
Zápory:Čtenáři upozorňovali, že kniha je obtížná a často suchá na čtení a vyžaduje značné úsilí k pochopení kvůli akademickému stylu a hutným poznámkám pod čarou. Někteří kritici zmiňovali, že rozsáhlé citace narušují plynulost vyprávění a činí z četby frustrující zážitek. Kromě toho byla kritizována kvalita papíru v některých vydáních a složitost nemusí najít odezvu u náhodných čtenářů nebo osob mimo akademický kontext.
(na základě 22 hodnocení čtenářů)
The Gift: The Form and Reason for Exchange in Archaic Societies
Dar je krátká kniha francouzského sociologa Marcela Mausse, která je základem sociálních teorií reciprocity a směny darů.
Původní Maussovo dílo se jmenuje Essai sur le don. Forme et raison de l' exchange dans les soci t s archa ques ("Esej o daru: forma a důvod směny v archaických společnostech") a původně vyšla v časopise L'Ann e Sociologique v roce 1925. Esej byla později znovu vydána ve francouzštině v roce 1950 a do angličtiny přeložena v roce 1954 Ianem Cunnisonem, v roce 1990 W. D. Hallsem a v roce 2016 Jane I. Guyerovou.
Maussův esej se zaměřuje na způsob, jakým výměna předmětů mezi skupinami buduje vztahy mezi lidmi.
Analyzuje ekonomické praktiky různých tzv. archaických společností a zjišťuje, že jejich společným ústředním rysem je vzájemná směna. Nachází v nich důkazy, které jsou v rozporu s předpoklady moderních západních společností o historii a povaze směny. Ukazuje, že rané směnné systémy se soustřeďují na povinnost dávat, přijímat a především oplácet. Dochází k nim mezi skupinami, nejen mezi jednotlivci, a jsou zásadní součástí "totálních jevů", které působí nejen na budování bohatství a spojenectví, ale i na budování společenské solidarity, protože "dar" prostupuje všemi aspekty společnosti. Autor používá komparativní metodu, přičemž vychází z publikovaných sekundárních vědeckých prací o národech z celého světa, ale zejména ze severozápadního Pacifiku (zejména potlatch).
Poté, co prozkoumal praxi vzájemného obdarovávání v jednotlivých zemích, zjistil, že i přes určité rozdíly mají společné rysy. Na základě těchto rozdílných důkazů vytváří základ lidské společnosti založený na kolektivních (oproti individuálním) směnných praktikách. Přitom vyvrací anglickou tradici liberálního myšlení, jako je utilitarismus, jako zkreslení lidských směnných praktik. V závěru spekuluje o tom, že programy sociálního zabezpečení mohou v rámci moderních tržních ekonomik obnovit některé aspekty morálky daru. (wikipedia.org)
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)