Reading Duncan Reading: Robert Duncan and the Poetics of Derivation
V knize Reading Duncan Reading třináct vědců a básníků zkoumá, co a jak americký básník Robert Duncan četl a co a jak psal. Harold Bloom psal o palčivé úzkosti z vlivu, kterou spisovatelé zažívají, když se potýkají s břemenem originality, ale pro Duncana to byla úplně jiná záležitost.
Podle Stephena Collise totiž "žádný jiný básník nevyjadřoval tak otevřeně svůj obdiv a vděčnost vůči svým předchůdcům". První část klade důraz na Duncanovy čtenářské akty a sleduje různé jeho odvozeniny - včetně ukázky Sarah Ehlersové, jak Milton formoval Duncanovy rané básnické aspirace, Siobh n Scarryové, která odhaluje, z kolika zdrojů (včetně překladů a korespondence) čerpá jediná Duncanova báseň, a Cl ment Oudartové, která zkoumá Duncanovo používání "cizích slov", aby vytvořila "jazyk, který nikomu není vlastní.". Ve druhé části se svazek zaměřuje na zkoumání básníků, kteří mohou být nějakým způsobem odvozeni od Duncana - a tím se odhaluje další úhel pohledu na Duncanovu odvozenou poetiku.
J. P.
Craig sleduje, jak Nathaniel MacKey využívá Duncanova "rádoby šamana", Catherine Martinová spatřuje Duncanův vliv v "rozvoji poetiky Susan Howeové, v níž dvojice pojmů "vniknutí" a "povolení" má srovnatelnou váhu", a Ross Hair zkoumá "čtení k ukradení" básníka Ronalda Johnsona. Tyto a další zde shromážděné eseje sledují cesty básnické příslušnosti a spřízněnosti a ukazují je jako provokativní možnosti v Duncanově vlastní nevyčerpatelné tvorbě.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)