Recenze čtenářů
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 4 hlasů.
Původní název:
Cominform Crisis: Soviet-Yugoslav Stand-Off, 1948-1954
Obsah knihy:
Kominformační krize popisuje první ozbrojený konflikt v komunistickém světě po druhé světové válce. Došlo k němu mezi Titovou Jugoslávií a státy vedenými Sovětským svazem v letech 1948 až 1954. Začíná vysvětlením procesu "sovětizace" bývalé jugoslávské partyzánské armády, jejích ambiciózních rozvojových plánů a vlivu v sousední Albánii, Bulharsku a v řecké občanské válce, což vše vedlo k rostoucímu podezření sovětského vedení, zejména Stalina. To mělo na jaře 1948 vést k pozvolnému přerušení vzájemných vazeb a nakonec k usnesení Kominformu z 28. června 1948. Rezoluce znamenala začátek konfliktu, který měl trvat téměř sedm let. Z komunistických bratrů ve zbrani se stali úhlavní nepřátelé a jugoslávské hranice s komunistickými zeměmi Albánií, Bulharskem, Rumunskem a Maďarskem se staly frontovou linií. Politický střet přerostl v otevřené nepřátelství na hranicích: se střelbou na pohraničníky, útoky na hraniční stanoviště, vnikáním agentů a ozbrojených skupin a sledováním a přesuny vojsk. Přestože Titovy Jugoslávce vyděsilo očekávání agrese z východu, k invazi nedošlo a válka na Korejském poloostrově obrátila pozornost Sovětů a Američanů na Dálný východ.
Kominformsko-jugoslávský konflikt nakonec pomalu skončil; přijetím Jugoslávie do programu vzájemné obranné pomoci USA v listopadu 1951 a po Stalinově smrti v březnu 1953.
Cominform Crisis popisuje organizaci jugoslávské armády a zdůrazňuje rozdíly v reorganizaci před rokem 1948 a později během konfliktu. Na základě archivního výzkumu poskytuje čtenáři podrobné bojové řády jugoslávské armády. Cominform Crisis také popisuje pokusy Jugoslávců vytvořit v tomto období domácí obranný průmysl, aby překonali problém se zásobováním své armády, přičemž zdůrazňuje vývoj prvního jugoslávského tanku, stíhaček s pístovými motory, několika typů plavidel pro námořnictvo a řady ručních zbraní. Kniha se rovněž zabývá činností jugoslávské kontrarozvědky (KOS) a Státní bezpečnosti (UDBA) v rozsáhlém boji se sovětskými a satelitními zpravodajskými službami na hranicích a v řadách armády a bezpečnostních složek.
