Coleridge jako básník a náboženský myslitel

Původní název:

Coleridge as Poet and Religious Thinker

Obsah knihy:

V devatenáctém století existoval určitý rozkol mezi těmi, kdo Coleridge četli jako náboženského myslitele, a těmi, kdo ho četli jako básníka. I dnes je pro čtenáře a kritiky těžké nebrat v úvahu jeden aspekt jeho díla a nevylučovat druhý.

David Jasper zde uvažuje o Coleridgovi jako o básníkovi, literárním kritikovi, teologovi a filozofovi a vidí v něm reprezentativní místo v evropském a anglickém romantickém myšlení o poezii, náboženství a roli umělce. Jeho nejranější spisy jsou úzce spjaty s jeho zralým náboženským a kritickým myšlením a jeho největší básně, "Kubla Khan", "The Rime of the Ancient Mariner" a óda "Dejection", jsou nezbytnou předehrou k prozaickým dílům středního období Coleridgeova života. Sebereflexe procesů tvorby poezie a umění, zejména v Biographia Literaria, je důležitým vývojem Coleridgeova smyslu pro vztah konečného k nekonečnému prostřednictvím básníkovy inspirace.

Pozornost věnovaná povaze inspirace, imaginace a ironie v tvůrčím psaní vede přímo k jeho pozdějším diskusím o potřebě člověka po božském vykupiteli a o povaze božského zjevení. V pozdější poezii je pozornost věnována tématu sebereflexe, v níž je duchovní růst nedílnou součástí básnického vývoje, přičemž se vzájemně vyvažují.

Závěrečná část knihy se zabývá Coleridgeovou pozdější prózou, v níž spojuje své úvahy o poezii s epistemologií, kterou se naučil především od Kanta a Fichteeho v diskusi o zjevení a radikálním zlu. V závěru je Coleridgeův náboženský postoj shrnut prostřednictvím pozdních a dosud nepublikovaných zápisníků a fragmentárních pozůstatků dlouho projektovaného Opus Maximum.

Poslední kapitola spojuje Coleridge s novější debatou o povaze inspirace, básnické a božské, která vyplynula z bamptonských přednášek Austina Farrera The Glass of Vision.