Choreomania
Choreománie zkoumá, jak nás trauma spojuje, i když nás rozděluje, jak ztráta prohlubuje pocit osamělosti, jehož hlubiny zůstávají tvrdošíjně pronásledovány dědictvím, jazykem, vděčností a dluhem.
Dějinné výbuchy kolektivního tance v dobách pohromy nevypovídají jen o únavě ze světa a maniakálním odmítání, ale také o energické touze po spojení, i když se vydáváme do nitra, abychom tam otevřeli nějakou ztracenou bránu. Není empatie bez imaginace, není imaginace bez rizika lítostivého naslouchání.
Jako kniha o společenství v krizi by tato sbírka zkoumala naši připravenost naslouchat nejen jako morální a psychologickou výzvu, ale i jako umění.
