Hodnocení:
V recenzích na knihu Cesta všeho těla se mísí zajímavé postřehy a kritika stylu a obsahu knihy. Mnozí čtenáři chválí Butlerovo zkoumání rodinné dysfunkce a viktoriánské společnosti a uvádějí jeho nadčasovou aktuálnost a hloubku. Někteří však považují vyprávění za příliš zdlouhavé a bloudivé, s úseky, které působí nudně nebo rozvláčně. Navíc, ačkoli je psaní oceňováno pro svou srozumitelnost a vtip, zastaralé vydání knihy bylo kritizováno za absenci aktualizovaných poznámek.
Klady:⬤ Inovativní zkoumání dysfunkce rodiny a viktoriánské společnosti
⬤ poutavá a vtipná próza
⬤ nadčasová témata, která rezonují s moderními čtenáři
⬤ dobře propracované postavy
⬤ pronikavé komentáře k morálce a kultuře
⬤ místy humorné
⬤ nabízí hluboké úvahy o lidské povaze.
⬤ Příliš rozvláčné a někdy nudné vyprávění
⬤ časté filozofické odbočky, které mohou čtenáře odradit
⬤ zastaralé vydání postrádá aktualizované kulturní odkazy
⬤ může některé čtenáře urazit svou kritikou náboženství
⬤ vyžaduje trpělivost a soustředění, aby ji plně docenili.
(na základě 113 hodnocení čtenářů)
The Way of All Flesh
vybráno časopisem Modern Library jako jeden ze 100 nejlepších románů všech dob
Cesta všeho těla je jednou z časovaných bomb literatury," řekl V. S. Pritchett. "Člověk si pomyslí, že třicet let ležela na stole Samuela Butlera a čekala, až vyhodí do povětří viktoriánskou rodinu a s ní i celou velkou pilířovou a balustrádovou stavbu viktoriánského románu."
Román, napsaný v letech 1873-1884, ale vydaný až v roce 1903, tedy rok po Butlerově smrti, je úžasně nevázanou satirou na viktoriánské měšťanské hodnoty zosobněné několika generacemi rodiny Pontifexů. Butlerovo sžíravě vtipné líčení samolibého pokrytectví, které je základem domácího života devatenáctého století, je chabě zastřeným popisem jeho vlastní výchovy v lůně bohabojné křesťanské rodiny a George Bernard Shaw ho označil za "jeden z vrcholů lidského umění".
"Kdyby dům začal hořet, viktoriánský román, který bych zachránil z plamenů, by byl Cesta všeho těla," napsal William Maxwell v časopise The New Yorker. "Myslím, že ho čtou hlavně mladí lidé, kteří se chtějí vymezit proti starším, ale Butlerovi bylo padesát, když na něm přestal pracovat, a žádný čtenář mladší tohoto věku pravděpodobně nedocení celou krásu jeho hrůz..... Každý současný romanopisec s vyvinutým smyslem pro ironii je pravděpodobně do jisté míry přímo či nepřímo zavázán Butlerovi, který měl tu smůlu, že se narodil ve dvacátém století v roce 1835.".
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)