Carceral Civilizations - Volume 1

Obsah knihy:

Obvyklá představa uvěznění předpokládá konkrétní místa v dané společnosti: věznice nebo, v mírnější podobě, psychiatrické léčebny. Tento pojem bude v textu začleněn do různých a mnohem širších souvislostí.

Zkoumáme civilizace a jejich specifické kultury z hlediska jejich složení, které mohou člověka „uvěznit“ bez konkrétních zařízení: Novějšími a stále kontinuálními příklady jsou fašistické a komunistické říše nebo tradiční autokratické a teokratické systémy. Kromě toho existují civilizace, které jsou sice otevřené a demokratické, ale mohou vylučovat různé skupiny z účasti kvůli vzdělání, rase nebo třídnímu postavení - a takové vyloučení nemusí být považováno za „uvěznění“. Jednou z rozšířených forem autokratického uvěznění je kontrola vzdělání a literatury dostupné občanům.

Existují i jiné formy, které podrobují skupinu nebo celou civilizaci „uvěznění“ v důsledku kolonialismů a jejich obvyklého „monologického“ vnucování totalizujícího diskurzu jako kritéria toho, co je civilizované a co ne, až po to, co je lidské a co není adekvátní tomu, aby bylo považováno za lidské. Monologická forma platí i pro totalizující diskurzy v moderních „vědách“ a technických oborech, které nabízejí „vysvětlení“ všech aspektů lidského chování.

Trendem je snaha o „vzdělání“ pouze v technických oborech. Je také nezbytné zkoumat různé současné trendy v kulturních teoriích, které navrhují multikulturní „metody“, aniž by se zabývaly otázkou nelogičnosti těchto metod.

V neposlední řadě se zabýváme současnými debatami o globálních migracích, imigracích a otázkami statusu osob, které se do těchto pohybů dostanou, s ohledem na „právní“ otázky. Tuto problematiku konfrontujeme s nástupem „populismů“ a „nacionalismů“ po celém světě a s obvykle obcházenou otázkou: „Proč dochází k odsuzování Západu příslušníky různých civilizací a jejich kultur, a přitom k požadavku, aby pouze Západ přijímal ‚ty druhé‘.“ V této souvislosti se zabýváme otázkou, zda je možné, aby Západ přijímal „ty druhé“.