Byzanc po Byzanci

Recenze čtenářů

Kniha „Byzanc po Byzanci“ nabízí jedinečný pohled na byzantskou kulturu a východní pravoslavnou církev po dobytí Osmanskou říší a přináší poutavé vyprávění o životě křesťanských poddaných pod osmanskou nadvládou. Překlad do češtiny je však kritizován jako nekompetentní, což činí čtenářský zážitek frustrujícím a obtížným.

⬤ Jedinečný pohled na byzantskou kulturu a pravoslavnou církev po osmanském dobytí
⬤ dobře pramenně podložený a dobře napsaný
⬤ vyzdvihuje samosprávu a život křesťanů pod Osmanskou říší
⬤ zahrnuje odkaz Byzantské říše.

⬤ Nekompetentní překlad s nekvalitní angličtinou
⬤ mnohé části jsou nesouvislé a nesrozumitelné
⬤ nedůsledné uvádění vlastních jmen
⬤ nedostatečné poznámky pod čarou, zejména u řeckých odkazů.

(na základě 3 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Byzantium After Byzantium

Obsah knihy:

Původně francouzsky vydaná formule Byzanc po Byzanci z roku 1935 vymezuje několik století světových dějin. Iorga poukazuje na velký přínos byzantské civilizace západnímu světu, zejména v období renesance.

Ukazuje, že Byzanc přežila díky svým lidem a místním autonomiím i díky svým exulantům - duchovním, učencům, obchodníkům a politickým činitelům. Jedním z nejdůležitějších projevů této skutečnosti byla rumunská knížectví, kde Řekové z istanbulské čtvrti Phanar hráli významnou roli v rumunském politickém životě a definovali celé období rumunských dějin - období Phanaru.

Navazovali na byzantské myšlenky, aspirace, vzdělání a způsob života. To vše nám umožňuje hovořit o Byzanci po Byzanci.