Bystrá společnost: Konformita a spoluvina v nacistickém Německu a holocaustu

Recenze čtenářů

Kniha Mary Fulbrookové nabízí hluboce propracované zkoumání reakce německého obyvatelstva na holocaust, přičemž využívá bohatou škálu pramenů a poskytuje nový pohled na lidské chování v těžkých podmínkách. Práce je informativní a dobře napsaná, což z ní činí významný příspěvek k historickému poznání nacistické éry.

Vynikající podrobný výzkum, živé využití pramenů, jako jsou dopisy a deníky, nuancované zkoumání morálních složitostí, poutavý styl psaní, nabízí poučení relevantní pro současnost.

Postrádá nové informace pro ty, kdo jsou s holocaustem již obeznámeni; někteří čtenáři mohou obsah považovat za očekávaný.

(na základě 4 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Bystander Society: Conformity and Complicity in Nazi Germany and the Holocaust

Obsah knihy:

V tomto novém, silném a objevném díle se historička Mary Fulbrooková zabývá jedním z nejzávažnějších témat moderní doby: rolí obyčejných Němců, kteří umožnili vzestup nacismu a s ním i vyloučení, pronásledování a následné vyhlazení milionů lidí v celé Evropě. Otázka, která je v souvislosti s nacistickou érou často kladena - co a kdy věděli obyčejní Němci o zločinech páchaných jejich jménem? --je podle Fulbrooka špatná. Skutečnou otázkou je, jak interpretovali a jednali - nebo nejednali - na základě toho, co věděli, a jak se v tomto procesu stali spoluviníky.

Fulbrook se zabývá těmito otázkami a zkoumá německou společnost před nacistickým režimem a během něj a zkoumá sociální podmínky, které nakonec umožnily masové vraždění. Zkoumá vytváření "společnosti přihlížejících", v níž většina Němců buď nebyla schopna jednat, nebo se u nich projevovala rostoucí lhostejnost k osudu těch, kteří byli považováni za "neárijce" - především Židů -, a tudíž se nacházeli mimo Volksgemeinschaft neboli národní společenství. V průběhu 30. let 20. století, od Hitlerova nástupu do funkce německého kancléře, přes přijetí norimberských zákonů až po ničivou Křišťálovou noc, se tato "společnost přihlížejících" ještě více upevnila. Obyčejní Němci se stali pasivními vůči osudu "neárijců" a odvrácením se od nich přispěli k jejich izolaci od většinové společnosti. U mnoha občanů Říše vedla konformita postupně přes rostoucí spoluúčast na každodenním rasismu k aktivnějšímu zapojení do genocidy během druhé světové války. Jinými slovy, společenské změny v době nacismu.

Vláda formovala vnímání a reakce německých občanů a vytvořila podmínky, které umožnily holocaust.

Na základě mimořádného archivu osobních svědectví se kniha Bystander Society pohybuje mezi jednotlivcem a širším kontextem a zdůrazňuje význam měnících se společenských a politických poměrů v průběhu nacistického období tím, že nabízí svědectví z první ruky jak těch, kteří byli jeho hlavními oběťmi, tak těch, kteří se zpočátku snažili zůstat stranou, ale nemohli se vyhnout tomu, aby se stali součástí násilí té doby. Tato svědectví osvětlují, jak se měnily mezilidské vztahy v každodenním životě, takže někteří spoluobčané mohli být nejprve považováni za vyděděnce a poté v době války deportováni - nejčastěji na smrt - před zraky těch, kteří později často tvrdili, že o jejich osudu nevědí.

Mrazivá a poučná kniha Bystander Society nově pojímá celý pojem "bystanding" v nacistickém Německu a nabízí interpretaci podmínek nečinnosti, která má široký a trvalý význam.