Bhagavadgíta a Západ: Bhagavadgíta: Esoterický význam Bhagavadgíty a její vztah k Pavlovým listům.

Recenze čtenářů

Kniha zkoumá souvislosti mezi hinduismem a křesťanstvím, zejména prostřednictvím Krišnova učení a Pavlových spisů. Poskytuje esoterické vhledy a zdůrazňuje vývoj duchovní moudrosti v průběhu času.

Autor Steiner poskytuje hluboký pohled na vztah mezi východními a západními duchovními tradicemi. Kniha obsahuje užitečná shrnutí přednášek a dobrý úvod. Mnozí čtenáři shledávají obsah obohacujícím a pronikavým.

Některým čtenářům může materiál připadat esoterický a náročný, zejména pokud se s tématy karmy, reinkarnace nebo netradiční náboženské literatury setkávají poprvé. Kromě toho se v knize vyskytují drobné redakční problémy, například nedůsledné psaní velkých písmen u klíčových duchovních pojmů.

(na základě 3 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Bhagavad Gita and the West: The Esoteric Significance of the Bhagavad Gita and Its Relation to the Epistles of Paul

Obsah knihy:

5 přednášek, Kolín nad Rýnem, 28. 12. 1912 - 1. 1. 1913 (CW 142)

9 přednášek, Helsinky, 28. května - 5. června 1913 (CW 146).

1 přednáška, Basilej, 19. září 1912 (CW 139).

Tato kombinace dvou svazků Sebraných spisů Rudolfa Steinera představuje Steinerovu hlubokou angažovanost v hinduistickém myšlení a především Krišnu v Bhagavadgítě, jak osvětlují západní křesťanský esoterismus. Robert McDermott, dlouholetý student Rudolfa Steinera i hinduistické spirituality, ve svém mistrovském úvodu zkoumá složité způsoby chápání "Písně Páně" neboli Bhagavadgíty na Východě i na Západě. Ukazuje, jak Krišnovo zjevení Ardžunovi - základ spirituality v Indii po více než dvě a půl tisíciletí - zaujalo podobně zásadní roli v západním duchovním obrození devatenáctého a dvacátého století.

McDermott například popisuje různé přístupy, které na Západě až do Steinerova angažmá uplatňovali Emerson, Thoreau, H. P. Blavatská a William James. Na Východě se zabývá interpretacemi historických osobností, jako byli Mahátma Gándhí a Šrí Aurobindo, a vztahuje je ke Steinerově jedinečné perspektivě. Kromě toho, a to je nejdůležitější, osvětluje různé odborné termíny a předpoklady skryté ve světonázoru vyjádřeném v Bhagavadgítě.

Hlavní část knihy Bhagavadgíta a Západ tvoří dva přednáškové kurzy Rudolfa Steinera: "Bhagavadgíta a Pavlovy listy" a "Esoterický význam Bhagavadgíty".

V prvním kurzu je jeho hlavním cílem začlenit výkvět hinduistické spirituality do svého pohledu na vývoj vědomí a klíčovou roli, kterou v něm hraje mystérium Golgoty - vtělení, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Steiner považuje Krišnu za velkého duchovního učitele a Bhagavadgítu za přípravu, byť stále abstraktní, na příchod Krista a Kristův impuls za živé ztělesnění Světa, Zákona a Oddanosti, které představují tři hinduistické proudy - Véda, Sankhja a Jóga.

Podle Steinera představuje epická báseň Bhagavadgíta "plně vyzrálý plod" hinduismu, zatímco Pavel je sice příbuzný, ale představuje "zárodek něčeho zcela nového". V poslední přednášce první části Steiner odhaluje Krišnu jako sesterskou duši Adama, vtělenou do Ježíše, a tvrdí, že Krišnovo učení o józe proudilo z Krista do Pavla.

Ve druhém přednáškovém kurzu o pět měsíců později se Steiner zabývá textem Bhagavadgíty - v jeho vlastních podmínkách - jako signálem počátku nového vědomí duše. Na pomoc při pochopení obou těchto důležitých cyklů obsahuje tato kniha kompletní text Bhagavadgíty ve světlém překladu Eknatha Easwarana.

V naší době, kdy se Východ a Západ sbližují a kdy žijeme stále více v globálním, mezikulturním a nábožensky pluralitním světě, je tato pozoruhodná kniha povinnou četbou.

Bhagavadgíta a Západ je překladem dvou svazků v němčině: Die Bhagavad Gita und die Paulusbriefe (CW 142) a Die okkulten Grundlagen der Bhagavad Gita (CW 146). Přednáška v příloze je přeložena z knihy Das Markus-Evangelium (CW 139) a byla publikována v knize Evangelium svatého Marka (Anthroposophic Press, 1986).