Běda mi: (Čtvrté vydání): Průvodce gramatikáře k lepší angličtině v jednoduché češtině

Recenze čtenářů

Kniha je široce oceňována pro svůj poutavý a přístupný přístup ke gramatice, což z ní činí cenný zdroj informací pro spisovatele i studenty, ačkoli někteří uživatelé obdrželi výtisky v ne zcela ideálním stavu.

Kniha je popisována jako mimořádně užitečná, praktická a příjemná na čtení. Obsahuje vtipné příklady, aktuální a relevantní informace a pokrývá širokou škálu gramatických témat. Mnoho recenzentů oceňuje její přístupný jazyk a poutavý styl, díky čemuž je vhodným zdrojem informací pro všechny typy spisovatelů, včetně studentů a lektorů.

Někteří uživatelé uváděli, že obdrželi knihy ve špatném stavu, s poškozenými stránkami, přestože byly označeny jako nové. Několik z nich považovalo některé části nebo slovní hříčky za méně užitečné nebo příliš časté, což naznačuje, že kniha se nemusí líbit každému.

(na základě 26 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Woe Is I: The Grammarphobe's Guide to Better English in Plain English (Fourth Edition)

Obsah knihy:

Přepracované a aktualizované vydání kultovní gramatické příručky pro 21. století.

V tomto rozšířeném a aktualizovaném vydání knihy Woe Is I rozplétá bývalá redaktorka The New York Times Book Review Patricia T. O'Connerová nejzapeklitější gramatické zápletky se stejným nadhledem a humorem, které již léta okouzlují a poučují čtenáře předchozích vydání. O'Connerová v knize Woe Is I nabízí neotřelý pohled na práva, chyby a možnosti anglické gramatiky a jejího používání a nabízí přízemní vysvětlení a srozumitelná řešení jazykových záhad, které trápí každého z nás.

"Knihy o anglické gramatice a používání... se nikdy nespokojí se současným stavem," píše O'Conner. "To proto, že angličtina není jazyk, který by zůstal na místě. Neustále se mění - tu se rozšiřuje, tu se zmenšuje, zkouší nové věci, odhazuje staré...". Čas nestojí na místě a jazyk také ne.".

V tomto čtvrtém vydání O'Conner vysvětluje, jak se vyvíjelo používání řady slov. Například kdysi obávané „oni“, „jim“ a „jejich“ pro neznámého člověka je nyní přijatelné. A bitva mezi „who“ a „whom“ byla podle O'Connera téměř vyhrána (nápověda: nebylo to „whom“). Dále je tu používání „vyšší než já“ v jednoduchých přirovnáních místo beranidlového „vyšší než já“. „May“ a ‚might‘, ‚use to‘ a ‚used to‘, zkratky, které používají tečky, a ty, které je nepoužívají, a vyvíjející se definici slova ‚unique‘, to vše zde O'Conner vysvětluje. Výsledkem je poutavý, aktuální a žargonem nezatížený průvodce, který každému čtenáři zodpoví jeho otázky týkající se gramatiky, stylu a používání v 21. století.